Kultura - básně: Přišla jeseň

[J. Knížek]

Zvadlé zas listí
šustí a svistí.
Přišla k nám jeseň po špičkách,
přes noc k nám přišla v mlhavé páře,
ztlumila barvy, zmírnila záře,
do stromů dýchla zlato a nach
a zvadlé listí
šustí a svistí.

Vyšel jsem z parku. Sychravé pole,
sem tam jen zežloutlé řípy kus,
úhory pusté, strniště holé
se stádem rozkejhaných hus.

V dáli jen u lesa v stříbrném vbzduchu
tam ještě jediný sekáč stál,
své kosy vzmachem bez všeho ruchu
poslední žluté klasy žal.

A mně se zdálo, jak splýval v mlze,
to že ten podzim, jenž přišel k nám,
do ňader aster nasypal slze,
pavučin zavěsil na každý trám.

To že ten podzim po špičkách přišel;
vida té kosy vzmach a sklon,
zřetelně z klasů šumět jsem slyšel:
Jeseň jsem, konec, smrt a skon!

Zvadlé zas listí
šustí a svistí,
přišla k nám jeseň po špičkách.
Ve skřínku starých vzpomínek sahá,
zežloutlé listí a stužky z ní tahá,
v srdci však není zlato a nach,
tam zvladlé listí
jen šustí a svistí.

Autor: Jaroslav Vrchlický