Darwinova cena (Darwin Award) je ironické ocenění pro lidi, „kteří se zasloužili o zlepšení lidského genofondu, tím, že se z něj sami odstranili skutečně stupidním způsobem“.
Kód: Vybrat vše
http://www.darwinawards.com/aktualne.cz
Toho osudného dne se 55letý Chorvat Marko vydal do své dílny, aby si vyrobil náčiní k pořádnému vyčištění komína. Komín to byl vysoký a obyčejná kominická štětka neměla šanci ho vyčistit. Ale kdyby se na štětku přidělal řetěz a něčím se to celé zatížilo, to by mohlo fungovat. Jenže co použít jako závaží? Nakonec Marko našel dokonalý předmět, těžký ale malý. A dokonce kovový, takže nebude těžké přivařit ho k řetězu. A tak Marko nahodil svářečku a jal se přivařovat řetěz k onomu předmětu. Tušíte správně, milé děti, byl to ruční granát, po okraj napěchovaný výbušninami. Jakmile se jeho obal zahřál, granát explodoval. Z Marka toho moc nezbylo, úlomky z granátu prolétly skrz zdi dílny a poškodily i opodál parkující Mercedes. Jediné, co zůstalo netknuté, byl Markův nevyčištěný komín.
Dva bratři plánovali atentát na nejmenovaného slovenského politika. Za tímto účelem vyrobili balíček s bombou, který hodlali vpravit do blízkosti politika a pak jej na dálku odpálit speciálním ovladačem. Společně v autě dorazili na místo, vystoupili, jeden z nich opatrně nesl balíček s bombou, druhý šel vedle něj a uvědomil si, že nezamkl auto. Sáhl do kapsy, nahmatal ovladač zamykání auta a stiskl vypínač. Asi vám došlo, k jakému přehmatu v tomto případě došlo. Jeden z bratrů zemřel okamžitě, druhý ještě před smrtí stihl přišedším zdravotníkům sdělit, co že se mu to podařilo provést.
Brazilec Manoel měl na starost čištění cisteren, které převážely benzín. 35letý muž začal do cisterny napouštět vodu, což je standardní procedura, která zajistí, že se vrchním otvorem z cisterny vytlačí veškeré hořlavé výpary. Za hodinu se Manoel k cisterně vrátil a nakoukl otvorem dovnitř, jestli už je hladina dost vysoko. Jenže uvnitř cisterny je docela tma a Manoel nic neviděl. Asi už tušíte, jak si vzápětí poradil. Ano, máte pravdu, vsunul do cisterny ruku se zapalovačem a škrtnul. Dopadl poměrně ohořelý sto metrů od místa výbuchu.
Borci z České republiky. Určitě si na ten případ pamatujete. Dvě skupinky zlodějů se vydaly do opuštěné tovární haly v areálu Poldi Kladno, aby z polorozpadlých budov vytěžily železo a další dobře zpeněžitelné materiály. Žel bohu se mezi nimi nevyskytoval žádný statik nebo alespoň člověk, který ví, co to znamená "nosná zeď" či "sloup, podepírající střechu". Šikulům se tak podařilo rozebrat celou nosnou konstrukci a protože gravitace stále ještě trochu funguje, zamířila si to střecha přímo dolů, aby se s novodobými Paty a Maty seznámila osobně. Dva sběrači kovů už nejsou mezi živými, další tři to odskákali nepěknými zraněními.
Michael byl alkoholik. Ne jen tak ledajaký alkoholik, ale alkoholik, který svůj oblíbený mok požíval... inu... rektálně. Jeho manželka říká, že byl "posedlý klystýrem" a velmi často si dopřával alkohol tímto způsobem. Výsledkem koneckonců byla opilost, ať už by do něj šel alkohol tudy nebo onudy. Skrze ústa to ale Michaelovi moc nešlo, protože ho nějak pálilo v hrdle, takže jeden večer si opět dopřál trošku šnapsu "zadní cestou". Tedy trošku... trošku více. Dvě lahve sherry, každá o objemu 1,5 litru. Když má při popíjení každý z nás dost, tak přestane pít neb prostě odpadne. Když měl dost Michael (a následně odpadl), alkohol v jeho rektu pokračoval ve svém absorbování. Druhý den ráno byl Michael mrtvý. Toxikologická zpráva tvrdí, že měl v krvi 0,47 % alkoholu.
I na Floridě se dějí pěkné věci. Jason a Sára jednou uviděli velký reklamní balón. Vznášel se nad městem a Jasona se Sárou nenapadlo nic lepšího, než stáhnout jej k zemi a vlézt dovnitř. Oba studovali na univerzitě, bohužel, informace o tom, že k dýchání je potřeba kyslík, se k nim nejspíš nedostala. Zemřeli zanedlouho poté, co do balónu vlezli a naštěstí to byla smrt velmi milosrdná a veselá. Jejich poslední slova zněla díky působení hélia na hlasivky jako řeč Šmoulů nebo Rychlé roty. Zároveň kvůli nedostatku kyslíku v krvi upadli brzy do bezvědomí, aniž by si pořádně uvědomili, co se děje. Obhájci eutanázie doporučují předávkování heliem k naprosto bezbolestnému ukončení života. "Přiznejme si to, Sára byla pěkná uličnice," řekla posléze její matka, "ale měla ráda legraci a to ji bohužel stálo život."
Dnešní vyprávění zakončíme případem, který dopadl pro jeho aktéra trochu šťastněji - přežil, ovšem pouze s jedním okem. Navíc jde o známou osobu, spisovatele a scénáristu mnoha úspěšných knih a filmů a profesora na Filozofické fakultě UK Karla Štorkána, který je mimo jiné známý i tím, že má skleněné oko. "Když jsem byl mladý," vypráví občas studentům svoji historku Štorkán, "spolu s partou kamarádů jsme stříleli z luku. Kluci tvrdili, že když si luk obrátím šípem k sobě a vystřelím, tak mi šíp zůstane v ruce a luk odletí do dálky. Stalo se to skoro tak, jak řekli. Až na to, že šíp mi nezůstal v ruce, ale zůstal zapíchnutý do mého oka."
lol ten poslední příběh je ... 
Vybrala si veřejného činitele tak když se po něm nesmí házet vajíčkem tak malovat se ještě pořád smí. 