Organizace a síla rakouské armády
Rakouská armáda byla tvořena čtyřmi druhy vojsk - pěchotou, jezdectvem, dělostřelectvem a technickými jednotkami. Součástí pěchoty byli i myslivci, kteří prováděli průzkum, zahajovali boj a kryli ústup. Jezdectvo se dělilo na těžké (kyrysníci) a lehké (dragouni, husaři a huláni). K technickým jednotkám patřili ženisté, kteří prováděli terénní úpravy, a pionýři, kteří zajišťovali přechody přes vodní toky. Mezi další druhy vojsk patřili zdravotníci, trén (vozatajstvo), veterinární služba, polní četnictvo, administrativní a další jednotky.
Počty vojáků:
Severní armáda
celkem
238 000
pěchota
192 000
jezdectvo
23 000
dělostřelectvo a technické sbory
23 000
koně
67 000
děla
736
Jižní armáda
celkem
110 000
Spojenecká saská armáda
celkem
26 400
pěchota
19 000
jezdectvo
2 600
dělostřelectvo
2 000
pomocné sbory
2 800
koně
7 500
děla
58
Hlavní stan Severní armády - vrchním velitelem Ludvík Benedek, šéfem generálního štábu polní podmaršálek Henikstein, náčelníkem dělostřelectva polní podmaršálek arcivévoda Vilém, náčelníkem ženijních vojsk plukovník Pidol.
1. armádní sbor - velitelem generál jízdy hrabě Clam-Gallas
2. armádní sbor - velitelem polní podmaršálek hrabě Thun-Hohenstein
3. armádní sbor - velitelem polní podmaršálek arcivévoda Arnošt
4. armádní sbor - velitelem polní podmaršálek hrabě Festetics
6. armádní sbor - velitelem polní podmaršálek baron Ramming
8. armádní sbor - velitelem arcivévoda Leopold
10. armádní sbor - velitelem generálmajor hrabě Huyn, později baron Gablenz
1. lehká jízdní divize - velitelem generálmajor baron Edelsheim
2. lehká jízdní divize - velitelem generálmajor kníže Thurn-Taxis
1. těžká (záložní) jízdní divize - velitelem princ Schleswig-Holstein
2. těžká (záložní) jízdní divize - velitelem generálmajor von Zajtsek
3. těžká (záložní) jízdní divize - velitelem generálmajor hrabě Coudenhove
Organizace a síla pruské armády
Armáda se dělila na pěchotu, jezdectvo, dělostřelectvo, pionýry a trén. Součástí pěchoty byli vedle myslivců granátníci a fyzilíři. Jízda se dělila na těžkou (kyrysníci a huláni) a lehkou (dragouni a husaři). Pionýři zajišťovali přechody přes řeky pomocí pontonů a lehkých mostních konstrukcí, trén zajišťoval hlavně zásobování armády, ale jeho součástí byli také lazarety. V roce 1866 byla povolána do zbraně i zeměbrana a k větší pestrosti přispívalo i to, že ve všech druzích vojsk mělo Prusko i malý počet elitních gardových jednotek.
Počty vojáků:
Labská, 1. a 2. armáda
celkem
291 000
pěchota
227 000
jezdectvo
32 000
dělostřelectvo a technické sbory
32 000
koně
asi 58 000
děla
840
Mohanská armáda
celkem
60 000
Italská armáda
celkem
200 000
Vrchním velitelem pruské armády byl král Vilém I., náčelníkem generálního štábu generál pěchoty von Moltke, náčelníkem dělostřelectva generálporučík von Hindersin, náčelníkem ženijního sboru generálporučík von Wasserschleben.
1. armáda - vrchním velitelem generál jízdy princ Bedřich Karel, šéfem štábu generálporučík von Voigts-Rhetz
2. armáda - vrchním velitelem korunní princ Bedřich Vilém, šéfem štábu generálmajor von Blumenthal
Labská armáda - vrchním velitelem generál pěchoty von Herwarth-Bittenfeld
Ztráty v bitvě u Hradce Králové
Ztráty rakouské armády v této bitvě byly obrovské - 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných a 22000 zajatých vojáků, spojenecký saský armádní sbor ztratil celkem 1500 vojáků. Také další ztráty rakouské armády byly obrovské - 6000 koní, téměř 200 děl a přes 600 povozů.
Pruské ztráty byly mnohem menší - 2000 mrtvých, necelých 300 pohřešovaných a téměř 7000 zraněných vojáků, počet koní se snížil téměř o 1000.
Zdroj
Kód: Vybrat vše
http://www.chlum1866.cz/