Úvahy o živote

Zde můžete volně pokecávat o všem možném.
smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » úte 26 led, 2021 16:06

Vakcína! Moje osobní legitimní pochybnosti

Z veřejnoprávního rozhlasu jsem se dozvěděl pro mě osobně dost znepokojivou informaci, že průměrný čas vývoje vakcíny je dvanáct let. A všechny vakcíny, kterými má být očkováno téměř celé lidstvo byly vyvinuty za rok. Média však hovoří o jejich absolutní bezpečnosti a na důkaz toho se dávají mnozí politici demonstrativně očkovat před kamerami.

V protikladu se všemi tvrzeními médií však prostá lidová moudrost naopak říká, že práce kvapná je málo platná.

Kdo má tedy pravdu? Úsloví našich předků, nebo současní vědci a politici, prosazující vakcinaci i přes její enormně urychlený vývoj?

Vezměme si třeba příklad zaměstnaného člověka, který musí za dvanáct pracovních dní vykonat určitý objem práce. A představme si, že by tuto práci měl udělat za jediný den. Je to možné? A pokud ano, pak v jaké kvalitě? A žel, podle mě to bude velmi podobné také s vývojem vakcíny a z jeho urychlením z dvanácti let na jeden.

A jelikož jde o věci dost znepokojující, začal jsem v tomto směru trošku intenzivněji pátrat a narazil jsem na následující skutečnosti. Vakcíny proti pandemii byly vyvíjeny v obrovských superpočítačích, v nichž byly simulovány možné reakce lidského organismu na tuto látku, a zároveň všechny možné vedlejší účinky. Dělá se to tak vždy, avšak dvanáct let se pak preparát testuje na dobrovolnících, aby se v reálu zjistilo a eliminovalo co nejvíce nežádoucích účinků. Aby se vychytaly vedlejší účinky krátkodobé, ale také dlouhodobé, protože nový preparát vám sice může krátkodobě pomoci, ale pokud o pět nebo deset let budete mít velmi závažné zdravotní důsledky, nebude to pro vás asi velká výhra.

Dlouhodobá i krátkodobá fáze zkoumání nežádoucích vedlejších účinků však při vývoji současných vakcín úplně odpadla. Testy, které byly provedeny na dobrovolnících jsou z hlediska potřebného dlouhodobého testování zcela bezvýznamné. Současné vakcíny proti koronaviru tedy stojí jen na počítačové simulaci, přičemž jejich proklamovaná bezpečnost se opírá jen o v reálu nepotvrzený předpoklad. Vakcína proto podobá pouťovému překvapení, takzvané kočce v pytli, z něhož nevíte co se nakonec během dalších let vyklube. Může se tak stát, že vám sice vakcína v jedné věci pomůže, ale v dalších pěti vám uškodí. V konečném důsledku však zůstává na zvážení každého z nás, zda bude důvěřovat vědcům a jejich heroickému úsilí, ve kterém stihli za jeden rok to, co normálně trvá dvanáct let, nebo zda bude naopak důvěřovat ověřené moudrosti našich předků, která tvrdí, že práce kvapná je málo platná.

Celá věc je však povážlivá o to víc, že nejde o vakcínu z řady standardních vakcín, jaké byly dosud, ale o zcela nový typ vakcíny takzvané třetí generace. Jde tedy o něco, co tu ještě dosud v boji proti virům nebylo použito. To znamená, že v takovém případě by logicky měla být doba testování vakcíny před jejím reálným použitím ještě mnohem delší, než standardních dvanáct let.

A při podrobnějším zkoumání dané problematiky se objevily také jiné znepokojující skutečnosti. A sice, podrobné analýzy záběrů propagačního očkování zdravotníků, politiků a různých významných osobností.

Důkladná analýza některých těchto záběrů totiž dokázala, že to nebylo opravdu! Že to bylo jen jakože! Že byly použity různé finty, jako jsou jehly, zasouvající se při tlaku do svalu dovnitř, ale vypadá to, jakoby pronikaly do těla. Nebo byly použity takzvané divadelní či filmové injekce, při kterých to také vypadá velmi věrohodně, ale ve skutečnosti je to jen jakože. Ve skutečnosti je to podvod!

Závěr je následující: pokud politici mluví o potřebě očkování co největšího počtu obyvatel, je to jedna věc, ale pokud to mají podstoupit oni sami, je to druhá věc. Jde o přístup, vyjádřený našimi předky rčením: Z cizího krev neteče! Z toho všeho vyplývá, že kdo má informace, ten se do očkování příliš nehrne.

A proto žel, ve vztahu ke všem těmto skutečnostem vyznívají mnohé, navenek pěkně znějící fráze o pomoci těm nejzranitelnějším, třeba starým lidem v různých sociálních zařízeních, jako určité pokrytectví. Právě pro jejich zranitelnost a jejich snadnou ovlivnitelnost jim totiž všem bude plošně aplikována vakcína, aniž by se jich někdo na něco ptal.

Současný volný přístup k informacím nám tedy umožňuje dostat se také k informacím, odhalujícím druhou, odvrácenou tvář vakcinace. A je na každém z nás, zda je bude zkoumat, nebo ne. Člověk může tyto věci ignorovat, může se z nich vysmát a mohou mu být lhostejné. Každý z nás se však sám za sebe a ve vztahu k sobě samému bude nucen rozhodnout, jak se on osobně k vakcinaci postaví. Zda se dá očkovat, nebo se nedá očkovat! Každý z nás půjde v tomto směru sám se svou vlastní kůží na trh, a pak jedině on sám ponese všechny důsledky svého vlastního rozhodnutí.

Úplně na závěr chci proto popřát nám všem, abychom se rozhodli správně. Abychom zvážili vše pro a proti, a to i na základě jiného druhu informací než jsou ty, které každodenně posloucháme z médií. Neboť zdraví má každý jen jedno!

v spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » pon 8 úno, 2021 19:28

Vakcína! Moje osobní legitimní pochybnosti

Z veřejnoprávního rozhlasu jsem se dozvěděl pro mě osobně dost znepokojivou informaci, že průměrný čas vývoje vakcíny je dvanáct let. A všechny vakcíny, kterými má být očkováno téměř celé lidstvo byly vyvinuty za rok. Média však hovoří o jejich absolutní bezpečnosti a na důkaz toho se dávají mnozí politici demonstrativně očkovat před kamerami.

V protikladu se všemi tvrzeními médií však prostá lidová moudrost naopak říká, že práce kvapná je málo platná.

Kdo má tedy pravdu? Úsloví našich předků, nebo současní vědci a politici, prosazující vakcinaci i přes její enormně urychlený vývoj?

Vezměme si třeba příklad zaměstnaného člověka, který musí za dvanáct pracovních dní vykonat určitý objem práce. A představme si, že by tuto práci měl udělat za jediný den. Je to možné? A pokud ano, pak v jaké kvalitě? A žel, podle mě to bude velmi podobné také s vývojem vakcíny a z jeho urychlením z dvanácti let na jeden.

A jelikož jde o věci dost znepokojující, začal jsem v tomto směru trošku intenzivněji pátrat a narazil jsem na následující skutečnosti. Vakcíny proti pandemii byly vyvíjeny v obrovských superpočítačích, v nichž byly simulovány možné reakce lidského organismu na tuto látku, a zároveň všechny možné vedlejší účinky. Dělá se to tak vždy, avšak dvanáct let se pak preparát testuje na dobrovolnících, aby se v reálu zjistilo a eliminovalo co nejvíce nežádoucích účinků. Aby se vychytaly vedlejší účinky krátkodobé, ale také dlouhodobé, protože nový preparát vám sice může krátkodobě pomoci, ale pokud o pět nebo deset let budete mít velmi závažné zdravotní důsledky, nebude to pro vás asi velká výhra.

Dlouhodobá i krátkodobá fáze zkoumání nežádoucích vedlejších účinků však při vývoji současných vakcín úplně odpadla. Testy, které byly provedeny na dobrovolnících jsou z hlediska potřebného dlouhodobého testování zcela bezvýznamné. Současné vakcíny proti koronaviru tedy stojí jen na počítačové simulaci, přičemž jejich proklamovaná bezpečnost se opírá jen o v reálu nepotvrzený předpoklad. Vakcína proto podobá pouťovému překvapení, takzvané kočce v pytli, z něhož nevíte co se nakonec během dalších let vyklube. Může se tak stát, že vám sice vakcína v jedné věci pomůže, ale v dalších pěti vám uškodí. V konečném důsledku však zůstává na zvážení každého z nás, zda bude důvěřovat vědcům a jejich heroickému úsilí, ve kterém stihli za jeden rok to, co normálně trvá dvanáct let, nebo zda bude naopak důvěřovat ověřené moudrosti našich předků, která tvrdí, že práce kvapná je málo platná.

Celá věc je však povážlivá o to víc, že nejde o vakcínu z řady standardních vakcín, jaké byly dosud, ale o zcela nový typ vakcíny takzvané třetí generace. Jde tedy o něco, co tu ještě dosud v boji proti virům nebylo použito. To znamená, že v takovém případě by logicky měla být doba testování vakcíny před jejím reálným použitím ještě mnohem delší, než standardních dvanáct let.

A při podrobnějším zkoumání dané problematiky se objevily také jiné znepokojující skutečnosti. A sice, podrobné analýzy záběrů propagačního očkování zdravotníků, politiků a různých významných osobností.

Důkladná analýza některých těchto záběrů totiž dokázala, že to nebylo opravdu! Že to bylo jen jakože! Že byly použity různé finty, jako jsou jehly, zasouvající se při tlaku do svalu dovnitř, ale vypadá to, jakoby pronikaly do těla. Nebo byly použity takzvané divadelní či filmové injekce, při kterých to také vypadá velmi věrohodně, ale ve skutečnosti je to jen jakože. Ve skutečnosti je to podvod!

Závěr je následující: pokud politici mluví o potřebě očkování co největšího počtu obyvatel, je to jedna věc, ale pokud to mají podstoupit oni sami, je to druhá věc. Jde o přístup, vyjádřený našimi předky rčením: Z cizího krev neteče! Z toho všeho vyplývá, že kdo má informace, ten se do očkování příliš nehrne.

A proto žel, ve vztahu ke všem těmto skutečnostem vyznívají mnohé, navenek pěkně znějící fráze o pomoci těm nejzranitelnějším, třeba starým lidem v různých sociálních zařízeních, jako určité pokrytectví. Právě pro jejich zranitelnost a jejich snadnou ovlivnitelnost jim totiž všem bude plošně aplikována vakcína, aniž by se jich někdo na něco ptal.

Současný volný přístup k informacím nám tedy umožňuje dostat se také k informacím, odhalujícím druhou, odvrácenou tvář vakcinace. A je na každém z nás, zda je bude zkoumat, nebo ne. Člověk může tyto věci ignorovat, může se z nich vysmát a mohou mu být lhostejné. Každý z nás se však sám za sebe a ve vztahu k sobě samému bude nucen rozhodnout, jak se on osobně k vakcinaci postaví. Zda se dá očkovat, nebo se nedá očkovat! Každý z nás půjde v tomto směru sám se svou vlastní kůží na trh, a pak jedině on sám ponese všechny důsledky svého vlastního rozhodnutí.

Úplně na závěr chci proto popřát nám všem, abychom se rozhodli správně. Abychom zvážili vše pro a proti, a to i na základě jiného druhu informací než jsou ty, které každodenně posloucháme z médií. Neboť zdraví má každý jen jedno!

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » čtv 11 bře, 2021 19:50

Pro pomoc lidem s nejtěžším průběhem nákazy! A nejen jim!

Zamysleli jste se nad tím, proč má u některých lidí covid nákaza lehký, až dokonce nepostřehnutelný průběh, avšak určité procento populace je vystaveno tomu nejtěžšímu průběhu? Uvažovali jste, proč mnozí z toho vyváznou bez újmy, někteří musí jít do nemocnice a někteří zemřou? Proč je tomu tak a co v každém z nás představuje spouštěcí moment nejtěžšího průběhu nákazy? Kdybychom totiž toto znali a mohli proti tomu podniknout odpovídající opatření, mohli bychom ovlivnit počet lidí hospitalizovaných v nemocnicích. A co je nejdůležitější, především počet lidí, kteří nákaze podlehnou. Takový spouštěcí moment musí existovat a také existuje, a my si o něm řekněme něco víc.

Tento spouštěcí mechanismus je duševní! Je to duševní a zcela specifické vnitřní rozpoložení, nebo vnitřní stav v jakém se někteří lidé nacházejí. A právě tento jejich vnitřní stav, čili jejich osobitý způsob vnímání a vidění reality je tím, co představuje určitou živnou půdu, o kterou se nákaza zachytí, pevně se v ní zakoření, vyroste a nakonec přinese své plody v podobě těžkého průběhu nemoci.

Náš způsob myšlení a vnitřního naladění tedy přestavuje jistý druh půdy, která je konfrontována s realitou koronavirové nákazy. V určité, pro toto semeno viru nevhodné vnitřní půdě prostě nedostane příležitost vyrůst a časem v ní zahyne. Nicméně v jiné, vhodné půdě najde připravené vynikající podmínky pro svůj růst, a proto v ní vyroste, rozvine se a nakonec může způsobit i smrt.

Lidé ale žel nevědí, že jde o princip, na jakém funguje převážná většina nemocí. Nemoci mají své duševní příčiny. Jde o již zmíněné, specifické vnitřní duševní naladění člověka. Ono představuje vhodnou půdu pro rozvinutí takové nebo jiné nemoci.

Kdo se hlouběji zajímá o věci duchovní ví o této skutečné a nejhlubší vnitřní příčinnosti. Proto při léčení nemoci postupuje tak, že jako každý jiný člověk léčí své tělo, to znamená že jde k lékaři, nebo se pokusí o nějaké alternativní léčení.

Zároveň však ví, že každá nemoc je jen vnější manifestací skrytého, vnitřního stavu disharmonie. Ví, že každá naše nemoc je jen důsledkem této vnitřní příčiny, a pokud se chceme opravdu vyléčit, musíme se léčit komplexně. To znamená, že musíme léčit jak tělo, tak i duši! Musíme tedy na jedné stráně řešit vnější důsledky, čili naši nemoc, a to prostřednictvím oficiální nebo alternativní medicíny, avšak na druhé straně musíme zároveň řešit skryté, vnitřní, duchovní příčiny, a to prostřednictvím změny našeho myšlení a našich vnitřních postojů.

Toto je komplexní a správný přístup k léčení, a každý kdo má o něj zájem, může v současnosti na internetu velmi snadno najít různé zdroje, objasňující duchovní příčiny nemocí. A to jednoduše tak, že si toto slovní spojení dá do vyhledávače. Tak může zjistit, čím se on osobně odklání od harmonie a jakým způsobem se má vedle tělesné léčby své nemoci duševně měnit, aby znovu dosáhl ztracenou vnitřní harmonii.

No a po tomto nezbytném úvodu se už dostáváme k našemu tématu, a to k nejtěžšímu průběhu koronavirové nákazy, zasahující plíce. Proto se nyní blíže podívejme na skryté, vnitřní, duševní příčiny nemocí, projevující se onemocněním, ba až selháním plic. Podívejme se na to, jaký docela konkrétní nesprávný vnitřní stav dává vzniknout tomuto typu chorob, a podívejme se i na to, jakým způsobem se máme vnitřně naladit a přeladit, abychom vnitřní příčinu plicních chorob v sobě eliminovali.

Specifikem vnitřního života lidí, náchylných k zápalu plic je nepřiměřené, příliš dlouho trvající hromadění něčeho negativního. Může jít o zoufalství, únavu a strach ze života, nebo o citové rány, kterým není dovoleno aby se zahojily. Může jít o pocity neschopnosti, nezvládání situací a beznaděje. Může jít o pocit, že si člověk nezaslouží žít naplno, protože plíce představují schopnost přijímat život. Nebo může jít také o podvědomou snahu omezovat svobodnou vůli jiných, čili o snahu nenechat druhých dýchat.

Jakým způsobem, nebo jakým vnitřním naladěním tento negativní stav napravit?

Měli bychom se snažit dát svému životu "šťávu". Měli bychom se zbavit lpění a obav, že něco uděláme špatně. Měli bychom začít žít naplno a radostně prožívat vše, co nám život nabízí. Měli bychom celý svůj život přijímat s radostí a láskou. Měli bychom odpustit.

Tyto důležité informace by měli znát a hluboce si uvědomit lidé s komplikovaným průběhem nákazy, ale samozřejmě také lidé zcela zdraví. A to proto, aby se dokázali vnitřně správně naladit, a tím eliminovat duševní příčinu, vytvářející možnost vzniku nejtěžších plicních komplikací prostřednictvím koronavirové nákazy. Můžeme se jim totiž vyhnout, pokud si dokážeme tyto věci včas uvědomit a vnitřně na sobě zapracovat. A to vše samozřejmě vedle normální léčby na koronavirus. Takový je správný komplexní přístup, který zvyšuje možnost úspěšného uzdravení. Ale zvlášť nutno podotknout, že rozhodně nejlepší ze všeho je prevence.

Tyto zásadní skutečnosti nejsou ale ani zdaleka vše, co by měli lidé vědět a co by si měli uvědomit, protože tyto skutečnosti mají také své další přesahy. Přesahy, spočívající v pochopení, že nejen nemoci, ale všechno vnější dění kolem nás má své skryté, vnitřní duchovní příčiny.

A to znamená, že i to, co v současnosti prožíváme v podobě pandemie musí mít nějakou svou hlubokou vnitřní příčinu, na jejímž základě jsme byli všichni uvrženi do neuvěřitelné nesvobody a do nejrůznějších omezení. To vše prožíváme proto, že přesně tak, jak se my dnes cítíme nesvobodní a omezování, se již delší dobu cítí náš duch. My lidé jsme totiž bytosti ducha, avšak existenci ducha a jeho potřeby dlouhodobě ignorujeme. Svého ducha jsme ve svém nitru uvrhli do vězení a do nesvobody, a nedopřejeme mu se rozvíjet, protože jsme se jednostranně zaměřili pouze na materii a na naplňování svých materiálních potřeb. Nic jiného nás nezajímalo. Nezajímal nás náš duch, uvězněný a zapomenutý kdesi v zastrčeném koutě našeho nitra. Nezajímala nás jeho nesvoboda, v níž chřadne a trpí.

A tento dlouhodobý chorobný stav materialistického lidstva se podobně, jako při každé nemoci, nakonec projevil také navenek. A tak se nesvoboda našeho ducha, uvězněného za mřížemi našich nekončících materiálních přání nakonec transformovala do vnější reality tak, že se my sami stáváme nesvobodní a omezování. Transformovala se do reality, ve které jsme my sami zbaveni svobody a uvrženi do vězení stejně, jako jsme to udělali a stále děláme vlastnímu duchu.

Nikdy nedělejte jiným to, co nechcete, aby jiní dělali vám!

Nikdy nezotročujme a nevězněme vlastního ducha, protože pak budeme také my sami vězněni a zotročení! Nikdy neberme svobodu a svobodný rozvoj vlastnímu duchu, protože pak budeme také my sami zbaveni svobody! Nikdy neomezujme a neutlačujme vlastního ducha, protože pak budeme také my sami utlačováni a omezování!

Ale protože lidé na toto všechno nedbali, protože upírali svobodný rozvoj a svobodu vlastnímu duchu, protože ho utlačovali a omezovali, přišlo na ně něco, co je samotné připravilo o svobodu a svobodný rozvoj, a co je samotné utlačuje a omezuje.

V současnosti proto navenek prožíváme přesně to, co jsme si vnitřně zaseli. A zvítězit nad pandemií se nám zatím nedaří proto, neboť vedle všeho toho testování a očkování nikoho ani jen nenapadne řešit souběžně s tím také skrytou, duchovní příčinu daného stavu. A pokud i časem prostřednictvím očkování potlačíme pandemii, avšak bez pochopení a odstranění skutečných, vnitřních příčin tohoto stavu, to vnitřně neřešené a nevyřešené časem propukne ještě silnějším a drtivější způsobem.

V současnosti totiž žijeme v přelomové době, která nás bude tlačit k duchovní svobodě. A my buď začneme konečně hledět na potřeby našeho ducha, nebo jej budeme chtít i nadále držet v nesvobodě, za co však dopadne nevídaná nesvoboda na nás samotné. A dopadne na nás až tak, že nás zcela zotročí a možná nakonec také zahubí.

Co je to tedy svoboda ducha a co znamená?

Je to vroucnost citu, postavena nad chladnou rozumovou racionalitu.

Je to spravedlnost, láska, úcta a dobro, projevované vůči každému člověku bez rozdílu.

Je to čistota a ušlechtilost mysli i těla.

Je to ohleduplnost a soucit s lidmi i s přírodou.

Je to skromnost, jednoduchost a materiální nenáročnost.

Je to poznání a naplňování skutečného duchovního smyslu našeho bytí, kterým je návrat do duchovní říše, nacházející se v blízkosti Stvořitele.

Je to snaha pomáhat lidem a myslet na jiné víc, než na sebe.

Je to snaha poznávat a naplňovat Vůli Stvořitele, co je projevem pravé lásky k Němu.

Toto vše je projevem svobody ducha, která je v současnosti od nás všech vyžadována, protože jen ona jediná má schopnost vyléčit dnešní nemocný svět a dát mu pravou svobodu.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » čtv 3 čer, 2021 18:39

Úloha médií v době pandemie a jiné závažné skutečnosti

Jaká je pravá role současných médií? Snaží se obyvatelstvu zprostředkovat skutečnou pravdu, nebo něco úplně jiného? A pokud jim nejde o objektivní pravdu, o co jim jde?

Oficiální média v dnešním světě plní v první řadě objednávku mocných. Objednávku ze strany nejbohatších a nejmocnějších, kteří je vlastní, nebo mají na jejich fungování nějaký jiný zásadní vliv. A mocní si nepřejí, aby byly široké masy obyvatelstva objektivně informovány. Mocní si přejí, aby bylo obyvatelstvo informováno způsobem, jaký právě jim vyhovuje. Přejí si, aby si lidé vytvářeli o životě, o světě a o dění v něm přesně takové představy, jaké vyhovují elitě nejmocnějších.

Oficiální média nám tedy vůbec nezprostředkovávají pravdu, ale to, co máme vnímat jako pravdu. Představují nám obraz světa takovým způsobem, jakým se na něj máme dívat. Proto žije většina obyvatelstva, které přijímá informace z oficiálních médií jako realitu, mimo reality. Žije v uměle vytvořené projekci reality, zformované médii podle objednávky mocných. Žije v účelově a cíleně zkreslené pravdě, která se nejednou diametrálně odlišuje od pravdy skutečné. A to až tak diametrálně, že lidé tomu podléhající jsou schopni vnímat černé jako bílé a bílé jako černé.

A právě toto je hlavním účelem oficiálních médií. Je jím cílené vytváření matrixu, ve kterém masy obyvatelstva světonázorově žijí, přičemž pravým účelem takto uměle mediálně vytvořené pravdy je maskovat a skrývat pravdu skutečnou. Pravdu o skutečném fungování světa a dění v něm, vzdáleném od všech krásných a ušlechtilých ideálů, prezentovaných médii navenek.

To, co se děje ve světě ve skutečnosti za mediálním krytím, vykazuje znaky absolutní bezohlednosti, bezcharakterností a touhy po penězích a moci za jakoukoliv cenu. Pravda našeho světa je úplně jiná, než pravda, mediálně nabízena obyvatelstvu. A masy, které o těchto věcech takovýmto způsobem vůbec nepřemýšlejí, klidně žijí v mediálně vytvářeném matrixu, a proto žádným závažným způsobem nevyrušují nejmocnějších, kteří si žijí ve své vlastní realitě.

Existují tedy dvě reality. Jedna vytvářena médii pro obyvatelstvo a druhá, v níž žije elita nejmocnějších podle svých vlastních představ a pravidel. Filozofie fungování tohoto systému ze strany mocných je prostá: "Nechte nás v klidu a neotravujte! Dali jsme vám váš vyhrazený mediální mentální prostor a něm se můžete v rámci námi nastavených pravidel názorově plně realizovat. To je váš svět, váš život a vaše realita. My jsme však něco úplné jiného! My jsme jiná kategorie! My jsme jiná liga! Do našich karát proto nemáte právo vidět. My máme své vlastní hodnoty, svůj vlastní život a své vlastní priority, do kterých vás nic."

Říká se, že vědění, nebo znalost představují moc. To ale znamená, že nevědění, nebo neznalost představují bezmoc. A právě proto jsou téměř všechny mentální pochody nejširších mas obyvatelstva elitou cíleně odkloněny do iluzorní reality, vzdálené od skutečnosti. Skutečná realita je totiž spojena s mocí nad světem, a je proto vyhrazena pouze pro nejmocnějších, zatímco na objednávku mocných mediálně vytvářená virtuální realita je písečkem na hraní, vyhrazeným pro masy. Je to jen slepá ulička, v níž se masy mentálně realizují, bez jakéhokoliv dosahu na skutečnou realitu a skutečnou moc. Důvěra ve většinová média a nekritické konzumování všeho, co přinášejí, křiví člověku realitu, a on žije a uvažuje pouze v rámci toho, co si přejí mocní. Toto je absolutním ponížením lidí a jejich výsměchem ze strany mocných. Je to výsměchem ze strany těch, kteří mají obrovské množství nečestně nabytých peněz, a proto si dovolují pohrávat se podle své libosti a podle svých záměrů s vnímáním a chápáním reality širokých mas obyvatelstva. A nejsmutnější je, že lidé se nechají takto ponižovat a šlapat po vlastní důstojnosti po celý život, aniž by něco tušili a aniž by to přehlédli.

V jedné z rozhlasových pořadů řekl ministr životního prostředí Ján Budaj, že na Slovensku se mnoho lidí nechce dát očkovat, protože věří různým pověrám. Věří například, že prostřednictvím očkování jsme čipovaní a jiné podobné nesmysly.

Co však ve skutečnosti řekl Ján Budaj touto větou?

Řekl v podstatě to, že již existuje značné množství lidí, kteří nevěří oficiálním médiím a jejich oficiální propagandě. Jako poslušného poskoka nejmocnějších ho trápí, že důvěra v tato média klesá a obyvatelstvo si postupně začíná uvědomovat, že skutečná pravda může být úplně jiná než ta, o které nás dennodenně přesvědčují média.

Pokud však již lidé začínají nabývat takovou míru kritického myšlení a začínají se postupně vymaňovat z mentálního vlivu oficiálních médií, plnicích objednávku mocných, měli by si své nabyté kritické myšlení a vnitřní zvažování zachovat a neupadnout do druhého extrému. Do extrému fantastických konspiračních teorií, mnohdy také zcela odtržených od reality.

A když jsme již opustili oficiální mediální prostor a dostali jsme se k umírněné alternativě, zkusme se podívat v maximální stručnosti na to, co se tak asi může skrývat za současnou pandemií.

Existují názory, že koronavirus je umělého původu. Že byl uměle vyroben a záměrně vypuštěn do světa. Tvrdí to například molekulární bioložka Soňa Peková, nebo japonský profesor lékařské fyziologie, imunolog a nositel Nobelovy ceny Dr. Tasuku Hondzo.

Zásadní otázka zní proč? Proč byl koronavirus uměle vyroben a potom vypuštěn do světa?

Odpověď na tuto otázku ve stručné a drsné přímočarosti může být následující: proto, že páni světa, nebo ti, kteří se za ně považují zjistili, že potřebují na zemi více místa. A proto by bylo dobré trochu přeředit obyvatelstvo. To může být z jejich hlediska prvním bonusem pandemie.

Druhým bonusem je skutečnost, že na pozadí světové pandemie lze plebs přiškrtit a přitáhnout mu uzdu ve všech oblastech života, aby se dostal pod mnohem větší kontrolu, než předtím. A političtí jidáši a sluhové mocných budou lidem poroučet, nařizovat a zakazovat, byť protiústavně, a lidé budou poslouchat a otrocky plnit všechny, i ty nejnesmyslnější a nejabsurdnější příkazy.

No a třetím bonusem je skutečnost, že se na tom všem dá zároveň také skvěle vydělat. Jde totiž o obrovského miliardy, které jsou všechny státy světa nuceny vynakládat na nákup testů a vakcín. Zářivým příkladem v tomto směru je Slovensko, které pouze rámci svého celoplošného testování minulo půl miliardy Eur, a i tak patřilo mezi nejhorších na světě. Jde o velmi výhodný obchod, jako pro výrobce, tak i pro nákupčí a distributory. Viz trnavská firma Matovičova kamaráda, která se na tom dobře nabalila. A stejný, velmi dobrý byznys vládne také na trhu z vakcínami, protože jejich nedostatek ještě znásobuje jejich cenu na černém trhu.

Taková je současná realita v kostce a zůstává pouze na lidech samotných, zda budou věřit pravdě, prezentované oficiálními médii a podle ní se řídit, nebo se budou snažit hledat a najít pravdu mnohem objektivnější.

Avšak tento nešťastný princip manipulace s pravdou zasahuje ještě mnohem dál. Zhoubně zasahuje například také do věcí duchovních. Také v této oblasti jde totiž mnoha lidem o moc. O čistě pozemskou moc a vliv nad jinými. A protože duchovní poznání, duchovní vědění a Pravda přestavují moc, není žádoucí, aby tato moc byla dána do rukou širokých mas obyvatelstva.

Moc si tedy přisvojila duchovní elita a obyčejní lidé jsou prostřednictvím nedostatečné duchovní znalosti odsouzeni k bezmoci. Jsou odsouzeni k osudu toho, kdo nezná Pravdu, a proto nemůže správně kráčet vlastním životem a směřovat ke Světlu. Žije totiž v mylném domnění, které se mu nikdo nesnaží vyvrátit, že když slouží církve, její pravdě a její nařízením, že tím zároveň slouží Stvořiteli, Boží Pravdě a jejím zákonům.

Stvořiteli je však možné správně sloužit jedině tím, že známe jeho Vůli a tuto Vůli se snažíme v životě realizovat. Pokud ji ale neznáme, protože je záměrně, nebo v lepším případě neúmyslně zakalená, i to naše největší úsilí bude odvedeno do slepé uličky. Pak člověk nesměřuje ke Světlu, ale živoří v nevědomosti.

Podobným způsobem se chovala duchovní elita již za dob Ježíše Krista, což jim on vytkl slovy, že do království nebeského sami nevstupují a ještě v tom také jiným brání. Sami nevstupují, protože namísto pomoci bližním na jejich cestě ke Světlu si vybrali cestu pozemského vlivu a moci. A jiným brání proto, aby se nevymanili z jejich vlivu, aby se duchovně neosamostatnili a provždy zůstali pouze poslušnými, nevědomými a bezmocnými ovečkami, odkázanými na drobky pravdy z jejich rukou.

V konečném důsledku, právě v tomto spočíval hlavní důvod, proč tehdejší duchovní elity usilovali o Ježíšovu smrt. Jednoduše se bály, že přijdou o svou moc a vliv nad lidmi, o kterou je připravovala silná přitažlivost Ježíšova učení, směřujícího k Stvořiteli a k duchovní samostatnosti. A žel, jak z historie víme, tomuto pokušení moci, postavené na bezmoci mas se nevyhnula ani křesťanská církevní vrchnost.

Znamená to tedy, že i v této oblasti existují dvě pravdy. Pravda církví a Pravda Boží. A zůstává na každém jednotlivém člověku, které z nich uvěří a kterou z nich se bude snažit hledat. Jedna je však cestou do slepé uličky, zatímco ta druhá je cestou ke Světlu. Jedna je cestou pohodlného a bezmyšlenkovitého přijímání názorů duchovních autorit a druhá je cestou samostatného duchovního hledání, zkoumání a zvažování.

Ne nadarmo nám totiž bylo řečeno, že Pravda nás vysvobodí. Znamená to tedy, že jedině Pravda je schopna dát člověku svobodu a svobodný rozlet. A to nejen v oblasti duchovní, ale ve všech oblastech života.

Účelově pokřivená pravda, nebo nepravda jsou naopak cestou k nesvobodě a otroctví. A proto je křivení pravdy ve všech oblastech života tak hojně využíváno těmi, kteří nás chtějí držet v nesvobodě, v područí a v novodobé podobě otroctví.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » pon 19 črc, 2021 19:01

Neuvěřitelné? Toto by měl vědět o tornádu na Moravě každý!

Opona padá a na světlo světa se dostávají nepoznané skutečnosti, odhalující mechanismus vzniku tornáda na jižní Moravě. A protože tento mechanismus je podobný u všech přírodních katastrof ve světě, je nejvyšší čas, abychom konečně poznali tajemství, odehrávající se za vnější oponou přírodního dění. Abychom poznali svět přírodní inteligence, která za vším stojí, abychom se pokusili navázat kontakt s touto inteligencí, abychom dokázali naslouchat její varovnému hlasu a mohli tak úspěšně překonat nadcházející období bez újmy na zdraví i na životech.

Jako první si musí lidé uvědomit, že žádné vnější přírodní dění neprobíhá jen tak samo od sebe. Vše je řízeno určitým druhem přírodní inteligence. To znamená, že za tím co vnímáme svýma očima jako přírodu, stojí vědoma inteligence, která řídí všechny přírodní procesy. Různé druhy a typy této inteligence se v přírodě zabývají věcmi nejmenšími a nejnepatrnějšími, až po věci po největší a nejviditelnější. Zabývají se růstem rostlin a stromů, pečují o cirkulaci vody, o proudění vzduchu, o střídání ročních období a o mnohé jiné věci. Za vším, co se v přírodě děje tedy někdo konkrétní stojí, kdo to má na starosti a dbá o to, aby to probíhalo jak třeba. Příroda je živá a má duši! Tím ale, co přírodu oživuje a co představuje její duši je přírodní inteligence, stojící za ní.

Tolik nezbytný obecný úvod do problematiky, a my se nyní budeme dále podrobněji zabývat už jen inteligencí, spravující proudění vzduchu v podobě větru.

Dříve ale než začneme, považuji ještě za nutné zdůraznit, že všechno o čem bude řeč, i když to bude jakkoli fantastické, nijak neprotiřečí vědeckému poznání. Poznatky meteorologů o vzniku a příčinách tornád tedy nikdo nezpochybňuje. Avšak jejich pozorování a jejich přístroje zachycují pouze nejhrubší materii. Dále se věda se svým bádáním a se svými přístroji není nikdy schopná dostat. My ale půjdeme nad rámec nejhrubší materie a budeme hovořit o hmotné realitě jemnějšího druhu.

Úkolem větru je zajišťovat svěžest povětří. Vzduch musí proudit, aby zůstal svěží. Je to podobné jako s vodou. Také voda musí téct, čili pohybovat se, aby zůstala svěží a čistá. Jakmile totiž voda odteče do nějakého slepého ramene a zastaví se její proudění, začne se kazit. Z tohoto důvodu je proto nezbytné zajišťovat neustálou cirkulaci nejen vody, ale i vzduchu.

Pokud se podíváme na dny před tornádem na jižní Moravě zjistíme, že šlo o dny mimořádně dusné. A toto dusno se stupňovalo až na maximum.

Dusno, tíha a nesnesitelnost dní před tornádem však nebyly způsobeny jen teplem samotným, ale také něčím jiným. Něčím, co již dlouhou dobu vytvářeli lidé z celé naší oblasti, a toto "něco" se nakonec zkoncentrovalo právě na jižní Moravě.

Co to bylo?

Byla to těžká, dusivá mračna nízkých mentálních energií! Lidé totiž svým myšlením vytvářejí určitý druh energie. A pokud je jejich myšlení negativní, vytvářejí negativní druh energie. Pokud v sobě živí myšlenky závisti, nenávisti, sobectví, nepřejícnosti, bezohlednosti, nepřátelství, nesnášenlivosti, podvodu, smyslnosti a mnohé jiné podobného druhu, vytvářejí negativní mračna myšlenkové energie, která se stále více zhušťují a začnou svět lidí doslova dusit a těžit, až téměř k nesnesitelnosti. Přesně tak, jak tomu bylo ve dnech před tornádem, kdy se maximálním způsobem začalo zhutňovat všechno to špatné, co jsme v celé naší oblasti po dlouhou dobu mentálně formovali. A tlak této negativní energie se začal hmatatelně projevovat v podobě těžkých, horkých, až nesnesitelných dní.

No a mračna této negativní energie byla vnímána také inteligencí přírody, zajišťující svěží a čisté proudění vzduchu. Kvůli tomu vznikla potřeba rozehnat, rozbít a zlikvidovat dusný mrak shromážděné lidské negativní myšlenkové energie. A protože negativní mrak byl enormní, na jeho likvidaci musela být inteligencí přírody vyvinuta až síla tornáda.

Proto přišlo tornádo a rozprášilo toto dusivé mračno, čímž opět zajistilo čisté, svěží proudění nejen vzduchu, ale také všech jemnějších energií přesně tak, jak to má inteligence větru ve svém popisu práce.

Naše oblast musela být inteligencí větru očištěna proto, aby se v ní dalo opět normálně myslet a žít. Aby bylo zlikvidováno a odstraněno všechno to negativní, co bylo lidmi v myšlenkách vytvářeno již delší dobu.

Došlo k očistě! Vítr vyčistil vzduch! A tato očista se okamžitě projevila také navenek tím, že v lidech samotných vystoupilo do popředí to hezčí, čistší, lidštější a ušlechtilejší.

Lhostejnost byla vystřídána starostí o lidi, postižené tornádem.

Sobectví a egoismus vystřídala snaha o pomoc bližním jakýmkoliv způsobem. Finančně, materiálně, nebo osobně.

Namísto vypočítavé zištnosti v lidech zavládla štědrá, srdečná nezištnost. A to až taková, že byla vydána výzva k zastavení všech podpor, protože všeho už bylo dost a chyběl jen stavební materiál.

Ztratilo se rozdělení společnosti a do popředí se dostala lidská sounáležitost a vzájemnost. To špatné jakoby švihnutím kouzelného proutku zmizelo! Bylo to odváto větrem a v lidech rozkvetlo to dobré!

Tornádo přišlo proto, abychom se opět stali lidmi! Přišlo proto, aby očistilo naši oblast od negativní energie a dalo prostor a průchod energii pozitivní. Přišlo proto, abychom se neudusili v námi samými vytvořené negativitě a mohli opět volně dýchat. Kdyby nebylo větru a inteligence stojící za ním, náš svět by se již dávno udusil nízkostí a bahnem, které mentálně produkuje.

Lidé, bezprostředně postižení tornádem, nebyli ani lepší ani horší než my ostatní. Nacházeli se pouze momentálně na místě, kde se usadil negativní mrak myšlenkové energie, dlouhodobě vytvářené obyvatelstvem celé široké oblasti, zahrnující Česko, Slovensko a horní Rakousko.

Je to velmi podobné, jako v souvislosti s Madagaskarem, kde momentálně zuří hladomor v důsledku klimatických změn. Obyvatelstvo Madagaskaru k těmto negativním změnám klimatu téměř vůbec nepřispělo, ale žel, právě na nich dopadla jejich největší zátěž. A proto je povinností vyspělého světa, který má na tom největší vinu, aby Madagaskaru pomohl. Ale především, aby změnili svůj konzumní přístup k životu, aby žádné podobné "Madagaskary" více nevznikaly.

A stejné je to také s obyvateli jižní Moravy. Ani oni nemohli za to, že se právě v jejich oblasti koncentroval mrak negativní myšlenkové energie lidí z celé široké oblasti. Je však pozitivní, že tito lidé podvědomě, aniž by o tom vědomě věděli, tuší vlastní spoluodpovědnost. A i toto jejich tušení spoluodpovědnosti představuje jeden z důvodů, proč projevují tak velkou ochotu pomáhat.

Materiální škody se dají nahradit, avšak lidské životy nahradit nelze. Jak tedy k tomu přijdou ti, kteří přišli v důsledku tornáda o život? Kde je tady spravedlnost?

O život nemusel přijít nikdo! Přírodní inteligence, stojící za přírodním děním, v našem případě stojící za přípravou tornáda, udělala všechno možné proto, aby lidi varovala. Aby jim dala vědět co se chystá a oni se mohli skrýt do bezpečí.

Bylo to velmi podobné, jako při obrovské přívalové vlně tsunami v Asii v roce 2004, při níž se počty mrtvých vyšplhaly na 200 000. Zajímavé však bylo, že všechna volně žijící zvířata se včas stáhla do bezpečí, mimo dosah obrovské přívalové vlny. Zvířata přesně věděla, kolik kilometrů od pobřeží se nachází bezpečná zóna. A věděla to až do takové míry, že slimák si klidně lezl jen pár centimetrů od místa, kam až dosáhla vražedná přívalová vlna.

Zvířata to věděla, protože zcela přirozeně poslechla výstražné varování přírodní inteligence všemu živému v této oblasti. Ale žel, lidé to nevěděli, nevnímali a neslyšeli, a kvůli vlastní nevědomosti a neznalosti těchto skutečností přišli o své životy.

To, že jsme ztratili schopnost vnímat varování přírodní inteligence, a že jsme dokonce ztratili povědomí o existenci této inteligence, zatímco předchozí generace tuto schopnost měly, to vše je jen naše vlastní vina. To vše je jen naše vlastní slepota a absolutní neschopnost vnímat to, co se děje za oponou přírodního dění.

Tento stav byl způsoben naším materialismem a našim přílišným vyzdvihováním rozumové racionality, která překryla schopnost naší intuice a našeho citového vnímání věcí, nadcházejících se mimo nejhrubší materiální realitu. Stali jsme se proto hluchými, kteří neslyší varování, přicházející zpoza opony přírodního světa, ani varování našeho vlastního ducha, citu a svědomí, a proto jako hluší kráčíme do neštěstí.

Blíží se však doba, kdy přírodní živly země začnou nejen z jednotlivým, ale z celkovým a trvalým očišťováním negativních mentálních a emocionálních energií, a proto se pro nás všechny stává doslova životní nutností znovunabytí ztraceného kontaktu s přírodní inteligencí. Navázání toho kontaktu a tohoto spojení bude nutné proto, abychom v nadcházejícím očistném dění, prováděném přírodní inteligencí na Boží příkaz, mohli vůbec přežít. O tom, jak tento kontakt navázat vznikne další článek.

To je jedna věc a druhou důležitou věcí je nutnost uvědomit si, co vlastně způsobujeme tím, že myslíme negativně. Co způsobujeme tím, že se ve svém nitru klidně zabýváme nejrozličnější negativitou. Tím, že nechceme pochopit, že energie takto námi vytvořená se neztrácí, ale žije svým vlastním životem. Shromažďuje se do temných mračen a trvale dusivě doléhá na naši zem i na všechny lidi na ní.

Každý z nás by měl proto začít vědomě formovat mnohem světlejší myšlenky, protože v nadcházejícím očistném dění, zvěstovaném dávnými proroky, již nebudou rozmetány pouze negativní myšlenkové formy, ale budou zahubeni také všichni ti, kteří tyto negativní energie neustále vytvářejí, a proto jsou s nimi silně spojení svými osudovými vlákny.

Abychom doopravdy pochopili, o co tu jde, uveďme si příklad: Rusové, ochraňující na požádání vzdušný prostor jisté nejmenované země vydali prohlášení, že zlikvidují nejen všechny rakety, směřující do tohoto vzdušného prostoru, ale zlikvidují také všechny nosiče, z nichž byly rakety odpáleny. Stejně bude v nadcházejícím očistném dění likvidovat přírodní inteligence nejen jednotlivé rakety našich negativních myšlenkových energií, soustředěných v dusivém mračnu, ale tentokrát zlikviduje také jejich nosiče, čili lidi samotné, kteří je ustavičně produkují. Tak bude nakonec zem očištěna nejen od negativních myšlenkových mraků, ale také od všech těch, kteří je ustavičně tvořili.

Snažme se proto ze všech sil udržovat krb svých myšlenek čistý, protože pokud se o to snažit nebudeme, důsledky toho mohou být pro nás v brzké době katastrofální.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » čtv 16 zář, 2021 17:38

Fiasko v Afghánistánu! Poučení pro očkované i neočkované!

Existují události, které nám dokonale ukazují fungování vesmírných zákonitostí. A jednou z nich je i to, co se stalo v Afghánistánu, kde negramotní pastýři koz vyhnali ze své země vojáky nejmocnějších armád světa.

Pro USA to byla jedna z nejdražších válek. Stála dva biliony dolarů a ani po dvaceti letech nedokázaly zlomit odpor Talibanu. Válku však už nebyly schopni dále financovat a daly se na ústup. Taliban ovládl Afghánistán se závratnou rychlostí, protože Američany vycvičená, vyzbrojená a podporována vládní afghánská armáda se ze strachu úplně rozsypala a vzdala bez boje.

Když to viděl jeden z amerických válečných veteránů, který přišel v Afghánistánu o nohy trpce konstatoval, že smrt 2000 jeho spolubojovníků byla úplně zbytečná. A zbytečně byly promrhány i biliony, investovány USA do této války. Opět se tedy potvrdila pověstná slova o Afghánistánu, jako o hřbitově velmocí.

Jaké poučení však z toho plyne ve vztahu k současnému stupňování napětí ve společnosti mezi očkovanými a neočkovanými?

Poučení spočívá v odpovědi na otázku, jak bylo možné, že afghánští mudžahedíni dokázali vyhnat ze své země po zuby ozbrojené vojáky USA a NATO? V čem spočívala jejich převaha, před kterou musel západ nakonec přece jen kapitulovat?

Jejich převaha spočívala ve vnitřní síle přesvědčení! Afghánští povstalci bojovali v silném vnitřním přesvědčeni o oprávněnosti svého boje proti cizím okupantům a západní vojáci bojovali pro peníze. No a v přímém přenosu, před očima celého světa došlo k tomu, že síla přesvědčení zvítězila nad silou peněz. Došlo k tomu, že nepomohly ani peníze nejbohatších zemí světa a jejich vojáci, vyzbrojení nejmodernějšími zbraněmi museli nakonec utéci před přesvědčením bojovníků z jedné z nejchudších zemí.

Nechci v tomto článku nijak glorifikovat Taliban a ignorovat vše špatné, co ho doprovází. Chci pouze upozornit na všeplatný princip síly přesvědčení a na jeho obrovskou sílu, které není schopno téměř nic odolat, jak jsme se o tom měli možnost všichni přesvědčit.

Přesvědčení jako takové, v jeho čisté podobě, bez ohledu na všechno ostatní, je totiž něco, co pochází ze srdce. Co pochází z citu. Co má tedy podle míry své čistoty vždy určité spojení s duchem, čili s nejvnitřnější duchovní podstatou člověka.

A síla ducha je obrovská! Je tak obrovská, že před ní neobstojí ani vojska nejmodernějších armád světa.

Tolik Afghánistán, a nyní se z tohoto úhlu pohledu podívejme na současné rozdělení společnosti na očkované a neočkované, a s tím související a stále rostoucí polarizaci, přerůstající až do nenávisti. Přerůstající až do otevřeného přání smrti svým bližním tak, jak to surově vyjádřil známý slovenský komik Oliver Andrásy: "Ať zhebnou ti, co se nechtějí dát očkovat! Alespoň bude méně hlupáků!"

Neočkovaní jsou mnohými takzvanými osobnostmi nazýváni dezoláty, dobytkem, nebo hlupáky. V podobném duchu se nedávno vyjádřil také majitel "Sedity", vyrábějící cukrářské výrobky, za co si od neočkovaných vysloužil bojkot svých výrobků.

Neočkovaní jsou na každém kroku omezování a štváni jako divá zvěř. V očkovacích centrech a u obvodních lékařů se množí návrhy o vydání potvrzení o očkování bez očkování. Lidé se z hloubky duše nechtějí dát očkovat, ale jsou k tomu hrubě tlačeni. A proto zoufale hledají nějaké východisko. Je to podobné, jako v padesátých letech minulého století, kdy komunistický státní aparát znepříjemňoval životy těm, kteří měli jiný názor. Avšak v takovémto obrovském měřítku, když se tak děje téměř vůči polovině národa, tomu nebylo ani v stalinském socialismu v padesátých letech.

Taková je tedy dnes situace a my se nyní zkusme podívat hluboko pod povrch, na nejvnitřnější pohnutky očkovaných a neočkovaných.

U očkovaných je to strach! Strach z covidu a strach z toho, že přijdou o práci, nebo o jiné výhody, když se nedají očkovat. Oni sice mluví o odpovědnosti a o tom, že jejich záměrem je chránit sebe a své blízké, ale ve skutečnosti je to jen strach o sebe a své blízké. Strach je hybnou silou očkování a očkovaných! A právě z panického a živočišného strachu vyrůstá nenávist vůči všem, kteří nesdílejí stejný strach jako oni. Kteří nejsou s nimi na jedné lodi a nevezou se na vlně ochromujícího strachu.

Také současná vládní mašinérie koná ze strachu. Ze strachu, že bude opět zavřena ekonomika i ze strachu, že budou opět zaplněny nemocnice. Ale samozřejmě, také pro peníze a zisk vládě blízkých lidí, kteří skvěle vydělávají na distribuci testů a vakcín. Za obrovské peníze od státu na reklamu, šíří všechna hlavní média ustavičně jen strach.

A je mimořádně smutné, že tomuto strachu podlehli také věřící. Kde je jejich víra, že Pán je ochrání? Samozřejmě, při vší rozumné opatrnosti. Kde je síla jejich vnitřního přesvědčení v Boží ochranu a pomoc? Nitro mnoha věřících je proniknuto strachem, a proto věří už jen takzvaným vědcům, odborníkům, politikům a jejich vakcíně, protože jejich důvěra v Stvořitele je pryč, nebo ji ani nikdy vůbec neměli.

A jak je to u neočkovaných?

Ke svému postoji mají různé důvody, ale to, co je u nich dominantní je přesvědčení. Jsou přesvědčeni, že dát se očkovat je nesprávné. A za své přesvědčení jsou ochotni snášet znevažování, útoky, omezení, pronásledování a znepříjemňování života. Navzdory tomu všemu se však se nechtějí zdát svého přesvědčení.

A proto se někteří, jak již bylo zmíněno, snaží získat potvrzení o očkování bez očkování, co je protizákonné. Zde je však třeba zdůraznit, že je absolutní obludností a přečinem proti základním zákonům lidskosti, když se státní mašinérie snaží lidi nátlakově donutit dělat něco, co se příčí jejich nejvnitřnějšímu přesvědčení. V první řadě tedy porušuje zákon a ústavu samotná vláda, a odpovědí na to je nezákonnost ze strany občanů. Tím se však společnost dostává do kritického bodu, kdy se mohou občané, vyprovokováni protiprávností státu pokusit vzít právo do vlastních rukou.

A tak tedy v naší společnosti momentálně stojí proti sobě strach očkovaných a přesvědčení neočkovaných podobně, jako stáli v Afghánistánu placení žoldáci z USA a NATO proti přesvědčení mudžahedínů. Ale jedině živé a silné přesvědčení nese v sobě sílu vítězství, protože pochází z citu. Cit pochází z ducha a duch je vždy silnější než cokoliv jiného, protože je všemu nadřazený. Takto to funguje v našem univerzu! Je to zákonitost, která v něm platí, a proti ní nic nezmůže žádná pozemská síla. Jde o vesmírný princip vítězství, stojící za každým, kdo má silné přesvědčení.

Názory a postoje stoupenců očkování jsou podporovány státní mašinérií, penězi, médii i represivním policejním aparátem. Nicméně jejich základní hybnou silou je strach.

Strach však spoutává lidskou duši tak, že oslabuje imunitu organismu. Pokud se člověk bojí, je výrazně oslabena jeho odolnost vůči chorobám, protože strachem přichází o vnitřní sílu jim čelit. Ba dokonce strach přitahuje to, čeho se bojíme! Strachem paralyzována osobnost se stává neschopná jakéhokoliv odporu, a ve vědomí své vnitřní slabosti pak hledá vnější pomoc už jen ve vakcíně.

A proti tomuto strachu stojí přesvědčení neočkovaných! Je podporuje samotné univerzum, a proto jsou to oni, kteří se nesou na vlně vítězství!

Nikdo samozřejmě netvrdí, že to bude vítězství snadné, nebo rychlé. Je však ale třeba vědět a být si toho neustále vědom, že nezlomnost přesvědčení vítězství nakonec přece jen přináší, i kdyby proti němu stála jakákoliv pozemská moc. Důkaz toho, že to opravdu funguje, jsme měli možnost vidět v Afghánistánu.

Ba dokonce lze svým vnitřním přesvědčením čelit i samotnému covidu, protože náš organismus tímto způsobem zmobilizuje vlastní vitální síly, aby nás před ním ochránil, přičemž samozřejmě není třeba zapomínat ani na rozumnou vnější opatrnost.

Vesmír stojí na straně neočkovaných! A stojí za nimi proto, že mají přesvědčení a nemají strach! Vesmír stojí na straně odvahy! Vesmír nestojí na straně strachu a všeho toho, co od něj pochází! Takovou moc má síla přesvědčení, pocházející ze srdce, citu a ducha! Kdo ho má zvítězí, i když to možná nebude vítězství jednoduché.

A zcela na závěr, když už mluvíme přesvědčení a jeho síle, je ještě třeba vědět toto:

Čím čistší a správnější je přesvědčení, tím větší síla za ním stojí. Svět viděl, co dokázalo přesvědčení bojovníků Talibanu, přestože nebylo ani zcela čisté, ani zcela správné. Bylo to však každopádně přesvědčení a jejich protivníci, kteří ho neměli, a kteří měli jen nejmodernější výzbroj a kopu peněz, mu nebyli schopni dlouhodobě čelit a museli před ním utéci.

Existují však na zemi lidé, snažící se vědomě využívat sílu přesvědčení tím nejčistším a nejsprávnějším způsobem. Jsou totiž přesvědčeni, že na naší planetě jednou zvítězí Láska, Spravedlnost a Čistota. Že tu jednou zvítězí Vůle Boží! Že i na zemi bude jednou podobná harmonie a mír, jako je v nebi.

A přes toto nejčistší a nejdokonalejší přesvědčení lidí může proudit k zemi nejvyšší síla, jaká existuje. Vítězná síla velkého všemohoucího Boha! A tato síla, za pomoci silného přesvědčení lidí, přivede k vítězství nejušlechtilejší principy Lásky, Spravedlnosti a Dobra.

Tyto principy by sice zvítězili i tak, ale protože náš svět je od nich vzdálen, muselo by to přinést obrovské zhroucení téměř všeho, co bylo lidmi vybudováno na falešných principech.

Pravé přesvědčení, projevující se nevyhnutelně snahou již nyní žít a myslet podle vyšších principů, však může vybudovat široký most přes propast zničení, aby po něm mohli přejít do bezpečí nové doby všichni lidé, kteří se budou utíkat k Hospodinu a budou se snažit změnit k lepšímu v souladu s jeho Vůlí.

Žité a neochvějné přesvědčení ve vítězství Světla na zemi nám tedy může přinést nezbytné vítězství Světla formou, která nebude pro náš svět až tak zničující. Chvála proto každému, kdo v sobě živí toto přesvědčení a snaží se podle něj už teď žít, protože miliony lidí mu jednou budou vděčné za to, že se mohli zachránit.

***

"Amen, pravím vám: Jestliže budete mít víru jako hořčičné zrnko a řeknete této hoře:" Přejdi odsud tam! " - projde. A nic vám nebude nemožné."

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » čtv 4 lis, 2021 19:18

Plnost času nastává! Předpovědi konce světa se naplňují!

Jistě si pamatujete, že rok 2012 byl spojován s koncem světa. Konec světa však nepřišel a ti, co ho očekávali, byli obrácení na posměch. Podle známého mayského kalendáře však rok 2012 neměl být přesným označením dne a hodiny soudu, ale pouze určením období, ve kterém soud nadejde. To znamená, že podle mayského kalendáře žijeme právě v tomto období.

Sibyla zase hovoří o tomto čase, jako o době železných ptáků, létajících po obloze, nebo jako o době, kdy nebude možné rozeznat muže od ženy. Naplnění tohoto poznávacího znaku soudu nepředstavují jen dlouhé vlasy, které dnes nosí stejně muži jako ženy, ale především hnutí gender. Na základě něj si je dnes možné svobodně měnit sexuální identitu bez ohledu na reálné pohlaví. Dnes se lze v souladu s tím oblékat a například učitelé v USA musejí také své žáky oslovovat v souladu s jejich novou identitou.

Máme zde tedy dva znaky, příznačné pro dobu soudu: mayský kalendář, který ji situuje do období roku 2012 a Sibylino proroctví. A podívejme se ještě na třetí, nejdůležitější znak, nacházející se v závěru Nového Zákona, v spise Zjevení Janovo, známém hlavně pod názvem Apokalypsa.

Věřící, ale také mnozí nevěřící vědí, že v Apokalypse se nacházejí popisy toho, co se bude dít ve dnech soudních. A tento spis byl lidem dán proto, abychom podle dějů v něm popsaných poznali, že čas nastal. A když to poznáme, měli bychom se co nejrychleji vnitřně i navenek změnit tak, abychom jsme byli schopni úspěšně projít nastávající dobou soudu.

V souvislosti se všemi výše uvedenými skutečnostmi se v Apokalypse píše: "Způsobuje, že všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci dali si znak na ruku nebo na čelo, a nikdo nemohl ani kupovat, ani prodávat pokud neměl znak, totiž jméno šelmy, nebo číslo jejího jména."

Při těchto slovech si je třeba v první řadě uvědomit, že byly napsány před 2000 lety tak, že byly jejich pisateli ukázány obrazy naší doby vědeckého a technického pokroku, které však dotyčný nedokázal popsat jinak, než na základě poznání a znalostí své vlastní doby. Proto to zní do určité míry tajemně, a proto například i Sibyla psala o letadlech, o kterých lidé její doby, ani ona sama nemohla mít žádnou představu, jako o železných ptácích. Toto je třeba mít na zřeteli a z tohoto úhlu pohledu se podívejme na zmíněná slova z Apokalypsy, a zkusme jejich smysl popsat terminologií dnešní doby. Jejich poselství vzhledem k tomu, co dnes všichni prožíváme, zní:

Nikdo nebude moci nic prodávat ani nic kupovat, když nebude mít odpovídající potvrzení.

Podle tohoto znaku poznáme, že žijeme v době soudu. Poznáme to podle toho, že všude kde se pohneme, se budeme muset prokázat potvrzením šelmy. Ať už je to v obchodě, v restauraci, v divadle, nebo u lékaře. Bez potvrzení nebudeme moci normálně žít a jen s tímto potvrzením nám bude šelmou milostivě darovaná určitá míra svobody.

Nic vám to nepřipomíná? Nedějí se tyto věci v dnešní době?

A pozor! Toto proroctví má i své pokračování, hovořící o tom, jak duchovně dopadnou ti, kteří přistoupí na nátlak šelmy a dají si její znak na svou ruku:

"Po nich následoval jiný, třetí anděl a volal mocným hlasem: "Pokud se někdo bude klanět šelmě a jejímu obrazu a přijme její cejch na čelo nebo na svou ruku, i ten bude pít víno Božího hněvu, které Bůh nalévá neředěné do číše jeho hněvu, a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem. A dým jejich muk bude stoupat na věky věků a nebudou mít oddechu ve dne v noci ti, co se klanějí šelmě a jejímu obrazu, ani ten, kdo by přijal znak jejího jména."

Přijetí znaku šelmy na ruku a prokazování se potvrzením o absolvování tohoto úkonu při kupování, cestování a podobně, je v Apokalypse označeno jako čin proti duchovní s velmi negativními důsledky. A čím konkrétně je proti duchovní vakcinace a s ní spojená nutnost prokazování se o její absolvování v podobě covid pasů?

Skutečností, vykazujících podezření ze zločinu vůči duchu je více. Vzpomeňme například etický problém, spočívající v tom, že některé vakcíny byly vyvinuty z buněčných linií potracených lidských plodů. Nebo je možné zmínit přítomnost grafenu ve vakcínách, který má nepříznivý vliv na lidský mozek, co znamená, že duch člověka nemůže využívat tento nástroj plnohodnotným způsobem. Dále je to například povážlivé balancování na hranici genetické manipulace lidského organismu. A kromě těchto a ještě dalších nepříznivých duchovních účinků jsou zde i mnohé nepříznivé účinky čistě fyzického, zdravotního charakteru, dokonce i s rizikem náhlého úmrtí.

Je nepochopitelné, že církve nevnímají tyto věci a nezajímají k nim správně stanovisko, ale naopak, souhlasí s tím, a dokonce nabádají k tomu, aby věřící přijímali znak šelmy, a na základě něj mohli bez problémů kupovat, prodávat, cestovat, chodit do restaurací a vést zdánlivě normální život.

Praví pastýři by ale měli jednat úplně jinak! Měli by nabádat k odporu vůči šelmě a její agendě. Vždyť v Novém zákoně, v Apokalypse mají jasně napsáno, že správně koná jen ten, kdo se postaví na odpor vůči šelmě a nepodlehne její nátlaku.

Žel, církve neslouží duchu, ale šelmě a jejím snahám o spoutání ducha. Církví nechrání lidi před šelmou, ale slouží jí a samy jsou pod jejím vlivem. Toto vše není žádný antivaxerský hoax, který je třeba všemožně potírat. Toto jsou skutečnosti, vycházející ze slov Bible, které si může přečíst každý, a které přesně odpovídají tomu, co se dnes děje.

Na základě všech uvedených znaků by lidem mělo být jasné, že žijeme v době soudu, a každý by se měl proto přednostně začít zajímat o to, v čem tento soud spočívá a jak je jím možné projít bez úhony. Zmíněná znamení plnosti času k tomu každého z nás velmi naléhavě vybízejí. A vybízejí nás k tomu proto, abychom tuto vážnou dobu neprospali v obvyklém materialismu a naše osobnost nemusela být ztracena a zatracená.

V čem tedy spočívá podstata současného soudu a jakým způsobem ho můžeme úspěšně zvládnout?

Proroky i Ježíšem Kristem dávno předpovězený soud, kterému je dnes lidstvo vystaveno, spočívá v postupném zesilování tlaku Pánova Světla. Zvýšený tlak Světla přivede v zrychlené míře ke svým plodům a ke svým vnějším projevům vše, co se v nás nachází. A budou to plody dobré, nebo špatné. Budou to plody šťavnaté, zdravé a chutné, nebo plody zkažené, trpké a jedovaté. Ale požívat je bude muset každý člověk sám! A toto, jím samotným vytvořené ovoce, ho buď ještě více povzbudí, podpoří a povznese, nebo ho ještě více otráví a nakonec zahubí.

A proto je v prioritním zájmu každého člověka, aby v dnešní době začal přísně dbát na to, co se nachází v jeho nitru, na co myslí a co jím vnitřně hýbe. Pokud je to radostné, čisté, harmonické a prodchnuto úctou ke Stvořiteli, přinese mu to povznesení a štěstí, o jakém dosud netušil. Pokud je ale jeho nitro, jeho cítění a myšlení neradostné, nečisté, neharmonické a bez úcty ke Stvořiteli, přinese mu to neštěstí, zoufalství, deziluzi a nakonec zhroucení osobnosti.

Soud tedy spočívá v tom, že nám přisoudí štěstí, nebo záhubu prostřednictvím toho, co se nachází v našem nitru a co v něm živíme.

Je to všechno velmi prosté a jednoduché. Ti, kteří budou vnitřně čistí, radostní a harmoničtí, budou dotykem paprsku Pánova Světla v soudu přivedeni k vrcholu radosti, čistoty a harmonie, což povznese jejich osobnost do nebývalých výšek. Ti však, kteří budou vnitřně nečistí, neradostní a neharmoničtí, budou dotykem paprsku Pánova Světla v soudu přivedeni k vrcholu neradosti, disharmonie a nečistoty, což nakonec definitivně zlomí a rozloží jejich osobnost.

Těch, kteří budou mít lásku ke Stvořiteli a odhodlání žít podle jeho Vůle, přivede záření paprsku Pánova Světla k věčnému bytí v blízkosti Boží. Těch však, kteří budou mít lásku jen k věcem materiálním, přivede záření paprsku Pánova Světla ke konečnému zániku materie. Co v sobě živíme a co v sobě skrýváme dojde pod tlakem Světla ke svému vrcholu, a buď nás to povznese, nebo zničí. A na základě toho také poznáme, zda jsme uznávali hodnoty pravé, nebo nepravé.

Milostiplnost dění nastávajícího soudu spočívá v tom, že ať už bylo v naší minulosti cokoli a ať už jsme byli jakýkoliv, pokud se v probíhajícím soudu zaměříme výše uvedeným způsobem pouze k dobru, v posílení paprskem Hospodinova Světla budeme skrze dobro v nás vysoko povzneseni, ačkoli i v této poslední chvíli. Pokud ale čas milostiplnosti promrháme a zůstaneme vnitřně takoví, jací jsme, všechny naše chyby, posíleny paprskem Pánova Světla v nás dojdou ke svému vrcholu, a to nás zničí.

Buďme si tedy dobře vědomými toho, čemu budeme v dnešní době duchovně vystaveni. Ukliďme proto své nitro, vyčistěme ho a slavnostně ho vyzdobme, protože v louči Světla přichází Pán a přináší soud, aby v něm pozvedl vše, co je dobré a dohnal k sebezničení vše, co je špatné.

***

Hle, sekera je již přiložena ke kmenům stromů! A každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a spálen v ohni!

***

Hle, přicházejí andělé se železnými srpy, aby sklidili úrodu země! Aby pšenici shromáždili v Pánových sýpkách a aby plevel a plevy spálili v ohni.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » pát 31 pro, 2021 17:52

Proč je mi líto očkovaných?

Ve Velké Británii byl zveřejněn děsivý graf. Zobrazuje srovnání úmrtnosti mezi očkovanou a neočkovanou populací na jiné nemoci, než na covid. Vyplývá z něj, že kdo se dal očkovat, vystavil se zvýšenému riziku, že v brzké době zemře na nemoc, se kterou by si jeho imunitní systém hravě poradil, kdyby nebyl dezorientován očkováním. Za určitou imunitu proti covidu a za snazší průběh případné nákazy se tedy platí ztrátou imunity vůči jiným chorobám.

Proč je tomu tak a co se ve skutečnosti stane s naším organismem a jeho odolností, když se dáme očkovat?

Představme si hrad, jehož hradby jsou chráněny bojovníky, neboli imunitním systémem. Bojovníci stojí v pravidelném rozestupu po celém obvodu hradeb a dávají pozor, aby je nepřítel ze žádné strany nepřekonal.

Vakcína však vydá povel strážím na hradbách, aby se přednostně soustředily na jediný bod a na jediného nepřítele. Na covid. To ale zároveň znamená, že hradby na jiných místech zůstávají slabě chráněné a nepřátelé, čili jiné nemoci, je mohou poměrně snadno překonat. A proto je také překonají a nakonec dobijí hrad, což znamená smrt člověka. Toto je důvod, proč byla ve Velké Británii zaznamenána enormně zvýšená úmrtnost očkované populace.

Zdroj:
https://janatutkova.blog.pravda.sk/2021 ... eockování/

Také údaje, které má k dispozici skotská organizace Public Health Scotland ukazují, že od poloviny května 2021 se ve Skotsku zvyšuje nadměrná úmrtnost, a to navzdory obrovskému poklesu úmrtí na Covid-19, přičemž u osob mladších 65 let došlo až k 40% nárůstu počtu úmrtí oproti pětiletému průměru.

V některých týdnech od května 2021 došlo až ke 118% nárůstu počtu kardiovaskulárních případů u osob ve věku 15-40 let a k 72% nárůstu počtu kardiovaskulárních případů u osob ve věku 45-64 let.

Ředitel pohřební služby John O'Looney z Anglie hovoří o své zkušenosti s nárůstem úmrtí lidí po infarktech, mrtvicích a dalších chorobách od začátku očkování. Říká, že tolik úmrtí na krevní sraženiny jako letos neviděl za posledních 14 let.

Důkazem toho, že se to děje také u nás, je smrt Miroslava Žbirky. Žbirka zemřel na zápal plic a jeho náhlá smrt byla pro všechny velkým překvapením, protože vypadal mladistvě a byl stále pracovně vytížen.

Co se stalo? Vždyť přece na zápal plic v dnešní době nikdo v dobré kondici neumírá? Umírají na něj většinou lidé nevládní a dlouhodobě připoutaní na lůžko.

Je známo, že Žbirka absolvoval očkování dvěma dávkami proti covidu, což z hlediska výše uvedených informací znamená, že jeho imunitní systém byl nastaven na zvýšenou ostražitost proti covidu, ale na úkor snížení ostražitosti vůči ostatním chorobám. A toto oslabení bylo příčinou zápalu plic a náhlé smrti. Kdyby nedošlo k očkování, imunitní systém by byl odolný a ochrana před zápalem plic by pro něj nepředstavovala žádný problém. Z tohoto hlediska proto můžeme považovat Miroslava Žbirku za oběť vakcinace přesně v tom smyslu, jak to naznačuje graf z Velké Británie.

To, co se děje je však velmi zvláštní, neboť všechny tyto skutečnosti musí být odborníkům dobře známy. Například z výzkumu doktora Petra Abiho, který realizoval v roce 1986 v Guineji Bissau očkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli vakcínou s názvem DTP. Avšak vakcína se vzhledem k africkým poměrům a značnému rozptýlení populace nedostala ke všem dětem. Proto vznikly dvě kategorie dětí. Jedny očkované a druhé neočkované.

Doktora Petra Abiho však po třiceti letech napadlo ověřit si pozitivní přínos vakcinace a její blahodárné účinky prostřednictvím vzácné možnosti vzájemného srovnání zdravotního stavu očkované a neočkované populace.

Jeho zjištění však bylo šokující! Zjistil totiž, že očkovaní byli sice imunní vůči chorobám, proti nimž byli očkováni, ale v porovnání s kategorií neočkovaných byla u nich zaznamenána o deset procent vyšší úmrtnost na jiné nemoci. Vakcína tedy na jedné straně pomohla proti určitému konkrétnímu onemocnění, ale na druhé straně zasáhla do imunitního systému takovým způsobem, že nebyl schopen efektivně čelit jiným chorobám, se kterými by si byl jinak poradil. V konečném důsledku tedy právě kvůli vakcinaci zemřelo o deset procent obyvatelstva více z těch, kteří vakcinaci podstoupili.

A protože tyto skutečnosti musí být ve vědeckých odborných kruzích dobře známy, vyvstává znepokojivá otázka, proč se v současnosti opakuje stejná chyba? Stejná chyba, která má za následek zvýšenou úmrtnost očkované populace? Neměli bychom se snad ze svých chyb poučit a neopakovat je?

Když však k poučení nedochází a chyba se opakuje, zcela oprávněně vystává děsivá myšlenka, že jde o záměr. Že to není žádná nevědomost! Že se někdo skutečně poučil a tyto poznatky cíleně využil k tomu, aby dosáhl redukce světové populace.

V takzvaných konspiračních kruzích je přece dávno známo, že vysoké světové mocenské kruhy mají takovou ambici. Že chtějí takovýmto způsobem vyřešit ekologickou, surovinovou a populační krizi. Každému musí být přece nápadné, jak vehementně je obyvatelstvo nuceno do očkování. Nejprve jen pod všemožným nátlakem, ale jakože dobrovolně. Pokud však budou počty takzvaně dobrovolně očkovaných neuspokojivé, plánuje se násilné povinné očkování.

A to i přesto, že v Nizozemsku s jeho 85 procentní proočkovaností se stejně, jako u nás plnily nemocnice, uzavřela země a v tisících rostly počty infikovaných.

Vakcinace proti šíření covidu evidentně nefunguje. Celá hysterie kolem covidu je zde jen kvůli tomu, aby byli lidé donuceni k očkování, a aby se tím splnil plán řízené redukce světové populace. K ní bude docházet v průběhu následujících let a tato úmrtí nebudou spojování s vakcinací a jejími následky. Hle, až sem dospěl svět komerční prázdnoty s jeho konzumně, materialisticky a ateisticky orientovaným obyvatelstvem.

Všichni by chtěli, aby pandemie skončila a my jsme se vrátili do období a ke způsobu života před pandemií. Avšak tato doba s jejím stylem života byla ve skutečnosti nemocná, a proto nutně vyústila do toho, co dnes prožíváme. Ve zvrácenosti svých hodnot nutně vyústila do všeho toho, co se dnes děje. Do brutálního covid fašismu, který nás uvrhl do velkého vyhlazovacího koncentračního tábora, kde doktor Mengele s Pfizeru a jiných farmaceutických společností podává vězňům smrtící injekci.

Lidé vedli před pandemií neprávní způsob života a uznávali pomýlené hodnoty. Hodnoty nízké, bezduché a orientované pouze na matérii a pozemské požitky. A z podhoubí těchto všeobecně uznávaných zvrácených hodnot se zformovala zvrácená elita nejmocnějších, považují se za vládce, majitele a správce planety. A na přání a podle plánů těchto mocných bude žít na naší planetě jako ve velkém koncentráku pod ustavičnou kontrolou jen tolik lidí, kolik je podle nich optimální.

Odklon lidstva od hodnot ducha a děsivé důsledky, které to přinese, to vše bylo předpovězeno již dávno. A my nyní žijeme v době naplňování těchto proroctví. A apokalyptická proroctví se naplňují proto, abychom poznali a na vlastní kůži okusili důsledky toho, jak jsme žili. Jinak bychom totiž nikdy nebyli schopni pochopit, že život bez ducha a bez Boha je neštěstím, a proto směřuje k neštěstí. A že štěstí a harmonii lze začít budovat jen prostřednictvím hodnot ducha a jejich postavením na první místo. Těmito hodnotami je láska, spravedlnost, dobro, ušlechtilost a úcta ke Stvořiteli a k jeho Vůli.

V době před pandemií mělo dojít k masivnímu duchovnímu obrození naší civilizace. Všechna vyzařování vesmíru tomu napomáhala a mnozí lidé na to upozorňovali. Žel, masy to ignorovaly, a proto nastoupil covid fašismus s jeho plány na genocidu populace. Jde přesně o tutéž situaci, k jaké došlo ve třicátých letech 20. století. I tehdy mělo dojít k velkému duchovnímu obrození civilizace. Ale i tehdy došlo v tomto směru k obrovskému selhání, a proto nastoupil německý fašismus, uskutečňující a plánující masivní genocidu lidstva, nebo takzvaných méněcenných ras.

To však, co mohlo v minulosti zabránit nástupu fašismu, a co může zabránit jeho expanzi také v současnosti je duchovní probuzení. Je duchovní obrození. Je to cesta k pravému člověčenství, povznesenému nad nízkost konzumních hodnot a zaměřenému na duchovní hodnoty. Jedině v tom je progres a v tom je zároveň skryto i vítězství nad pandemií.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » pon 31 led, 2022 19:47

Exkluzivní odhalení okultního pozadí světové moci

Ateismus a materialismus širokých mas obyvatelstva je vědomým bludem. Masy jsou v něm uměle udržovány světovými mocenskými elitami, které vlastní úplně jiné, tajné poznání. Ono jim dává moc. Moc znalých nad neznalými a moc vědomějších nad nevědomými.

Světové mocenské elity totiž dobře vědí, že kromě reality materiální existuje i realita nemateriální. Nebo jinak řečeno, kromě reality nejhrubší existuje i realita jemnější. A tak, jako my zde na zemi žijeme v realitě hmotné, žijí jiné entity v realitě jemné.

Již od dob dávného Babylonu existují různé okultní praktiky, jejichž prostřednictvím je možné nám z naší hmotné reality navázat kontakt a spojení s entitami, žijícími v realitě jemnější. A tyto praktiky přetrvaly až dodnes.

Je například známo, že také Hitler se velmi intenzivně zabýval okultismem. On i jiní vysocí fašističtí pohlaváři se soustřeďovali kolem okultních skupin, jakými byla společnost Thule, nebo skupina Vril. Prostřednictvím okultních praktik se jim podařilo mimosmyslovým způsobem navázat spojení s entitami z jiné úrovně, které jim zprostředkovaly určité technologie. Tyto technologie byly posunuty německým vědcům, aby na nich dále pracovali.

Ale jak se říká, nic není zadarmo! Za poskytnutí informací byla vyžadována protislužba. Protislužba spočívala v rozpoutání zla apokalyptických rozměrů, vyvolávajícího silná negativní vyzařování milionů obyvatel naší planety, čímž vznikly silné negativní energie, čerpané těmito bytostmi jako zdroj jejich životní síly.

Tyto entity jsou totiž odpojeny od Božího Světla, a tím od jeho životodárné síly. Proto jsou nuceny získávat energii jinak. A to z negativní energie, vytvářené lidmi prostřednictvím jejich nedobrých pocitů, emocí, myšlenek a vnitřního života.

V našem univerzu to totiž funguje tak, že životodárnou energii, která k nám proudí v podobě Pánova Světla, můžeme my lidé přetransformovat, nebo využít dvěma způsoby. Buď pozitivně nebo negativně. Buď ve formě pozitivních pocitů, myšlenek, emocí a prožívání, nebo ve formě negativních pocitů, myšlenek, emocí a prožívání.

To pozitivní se takto námi transformováno vrací opět vzhůru ke Světlu, vytvářeje tím zároveň osudové vlákno, směřující naši osobnost ke Světlu a k Pánu. To negativní však nemůže proudit směrem vzhůru, protože to není hodno Pánova Světla. Proto negativní energie klesají dolů a slouží jako potrava pro entity na jiné materiální úrovni, které postrádají přísun Pánova životodárného Světla.

I toto byl například jeden z účelů koncentračních táborů, kde z předsmrtné hrůzy a utrpení tisíců zavražděných čerpaly svoji energii temné entity jako protislužbu za poskytnutí různých informací. A nečerpaly ji jen z koncentračních táborů, ale také ze strachu, hrůzy a bolesti milionů lidí, postižených válečnou tragédií.

V Bibli se vysloveně zakazuje jakékoli navazování spojení s entitami v jemnějších úrovních prostřednictvím magie a okultismu, protože vzhledem k přetrvávající nízké duchovní úrovni lidstva je zákonité, že může dojít pouze ke spojení s nízkými a temnými entitami.

Je známo, že po obsazení fašistického Německa armádou USA měli Američané zájem o špičkové německé vědce, pracující na různých tajných výzkumech. Němečtí vědci byli prostřednictvím projektu Paperclip přesunuti do USA, aby dále pokračovali ve své práci. Říká se, že se to týkalo také doktora Mengeleho i s jeho výzkumem, brutálním způsobem prováděným na vězních v koncentračních táborech.

A do USA se přesunuly také okultní kruhy s jejich propojením na entity, nacházející se v jiné rovině bytí. Vše v podstatě pokračovalo bez přerušení dále, a to včetně Hitlerova snu o nadvládě nad celým světem a jeho obyvatelstvem, které má být radikálně zredukováno na optimální počet. Svět se má změnit na jeden velký koncentrační tábor, kde budou všichni jeho obyvatelé podrobeni totální kontrole. Součástí plánu je také ovládnutí surovinové základny Ruska stejně jako za dob Hitlera. Všechny tyto věci se dnes začaly reálně naplňovat prostřednictvím pandemie, vakcinace, kontroly obyvatelstva a přesunem základen, vojsk a techniky NATO k hranicím Ruska, z čehož začíná být Rusko znepokojeno a chce to zastavit.

O realitě okultního pozadí světové moci svědčí i zednářské lóže. Jejich členy se stávají nejvýznamnější světoví politici. Stupně v hierarchii zednářské lóže jsou stupni okultního zasvěcení. Ilustrují to například krátké kalhoty Václava Havla při jeho inauguraci za prezidenta. Krátké kalhoty nebyla náhoda, ale vnější symbol stupně zasvěcení v zednářské lóži.

Známý je také pozdrav prezidentky Čaputové s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Zdraví se zkříženýma rukama na hrudi. Tento symbol často používal také Hitler při svých projevech a jde o zednářskou symboliku ochoty obětovat vlastní národ. V případě prezidentky Čaputové je to ochota obětovat vlastní národ pochybné vakcinaci, hodné doktora Mengeleho.

No a na vrcholu temné okultní zednářské hierarchie se nachází úzká skupina lidí s propojením na entity v jiné rovině bytí. Pod vedením těchto entit a pod jejich vlivem se náš svět dostal pod přímý vliv temna, čehož výsledkem je ďábelský plán na zredukování populace a zavedení systému absolutní kontroly obyvatelstva. Populace je redukována laboratorně vyrobeným virem a zároveň vakcínou proti němu. Začíná být monitorován a vymezován pohyb každého jednotlivce, a to podle míry jeho poslušnosti.

Tímto způsobem byly zabity dvě mouchy jednou ranou. Na jedné straně pozemští mocipáni redukují obyvatelstvo prostřednictvím pandemie a zároveň se snaží o zavedení systému jeho totální kontroly, a na druhé straně prostřednictvím vší negativity, deprese, strachu, nenávisti, nespokojenosti a frustrace, kterou to vyvolává, si temné entity vytvořily z lidstva dojnou krávu na negativní energie. Proto každý, kdo v dnešní době podléhá negativitě jakéhokoli druhu a živí ji svými myšlenkami a emocemi, každý takový člověk tím vyživuje temné entity. Zároveň se i jeho osudová vlákna tkají směrem temnu, což může v konečném důsledku znamenat jeho definitivní osobnostní zkázu v podobě zatracení duše.

Je proto maximálně důležité vědět o těchto skutečnostech, abychom se ve své neznalosti a nevědomosti nestali oběťmi temnoty a její lstivých, ďábelských úkladů, na jejichž základě je vše prezentováno tak, že se to děje pro naše dobro. Ďábel k nám dnes přichází v rouše beránka, jako zachránce světa před pandemií a žel, naivní lidé tomu věří, podvolují se a spolupracují. Ve své nedostatečné bdělosti a ve své neschopnosti rozpoznávat vlky roucha beránka tomu podlehly dokonce i církve.

Lidstvo se nikdy nemělo snažit spojovat se žádnými temnými entitami, spolupracovat s nimi a přijímat od nich inspirace! Kdybychom upírali svůj pohled vždy jen ke Stvořiteli, mohli jsme toho zůstat ušetřeni. Jedině od Pána jsme měli přijímat inspirace a jemu jsme měli sloužit! Podle jeho Vůle a jeho přikázání jsme se měli řídit! Základní životní sílu, proudící k nám od Stvořitele, jsme neměli zneužívat negativním způsobem, ale využívat ji pouze pro věci pozitivní. Měli jsme ji využívat k dobrému, čistému, spravedlivému a bohabojnému životu. Tím bychom vytvářeli pozitivní energie, proudící zpět ke Stvořiteli, a tímto směrem by byly zároveň tkané i nitky našeho osudu. To by mělo za následek radost, štěstí a harmonii.

To, co se dnes děje, je důsledkem nasměrování toku životní energie nesprávným směrem. Směrem k prázdnotě materie, zbavené hodnot ducha. Nízké, materialistické snažení lidstva vyprodukovalo veškerou nízkost, nacházející se kolem nás. A všeobecná hodnotová nízkost obyvatelstva se stala podhoubím pro vznik a rozvoj nízkých mocenských elit, propojených s temnými entitami, což přivodilo marasmus, ve kterém dnes žijeme. Cesta ven z marasmu spočívá jedině v přesměrování toku naší životní energie, která již nesmí proudit dolů a živit temno, nýbrž pouze vzhůru, směrem ke Stvořiteli, prostřednictvím života a myšlení podle jeho Vůle. To je jediné záchranné lano! Po něm musí začít šplhat každý, kdo se chce zachránit.

Kdo v sobě začne budovat důvěru v Pána a rozvíjet ve svém životě duchovní hodnoty, velmi rychle ucítí vnitřní jas, plynoucí z takového počínání. Světlo Pána ozáří jeho duši a zanítí v ní naději. Naději, že Pravda a Dobro zvítězí nad temnotou a lží, skrývající se pod masou dobra.

Mnozí lidé si myslí, že v dnešní době existují mnohem důležitější věci, na které je třeba soustředit svou pozornost, než nějaké „pochybné“ duchovní souvislosti. Právě dnes však není nic důležitějšího, než se vědomě snažit udržet si vnitřní jas, radost, harmonii, víru v dobro a úctu vůči bližním. Toho ale nelze dosáhnout a trvale si udržet jinak, než důvěrou v Pána. Důvěrou v jeho ochranu, pomoc a podporu.

A důležité je to proto, že právě to, co dnes sejeme svým vnitřním nastavením a svým vnitřním rozpoložením, přesně to budeme v budoucnu sklízet. Naše budoucnost spočívá v tom, jakými vnitřně i navenek v současnosti jsme.

Takový je totiž zákon! Zákon zpětného účinku! Velmi dobře ho znají i temné entity, a proto je dnes vše pod jejich vlivem nastaveno tak, aby lidé žili ve strachu, v úzkosti, nejistotě, depresi, nebo v nepřátelství a nenávisti vůči jinak smýšlejícím. Temné entity dobře vědí, že tímto způsobem si pro sebe sejeme ještě větší peklo a hrůzu, ze kterých chtějí profitovat.

Nedejme se k tomu dotlačit a zmanipulovat! Zaměřme svůj pohled k Pánu a v důvěře v něho udržujme své nitro jasné, radostné, čisté, spravedlivé, čestné a láskyplně naladěné vůči všem lidem bez rozdílu. Ani vnitřně, ani navenek se nepoddávejme tomu, k čemu nás tlačí služebníci temna v lidských tělech, kteří nám dnes vládnou a aktivně odporujme zlu. Ať již v sobě samých, nebo kolem nás v našem okolí, protože žijeme v rozhodující době boje temnoty se Světlem.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » pát 3 čer, 2022 18:38

Na vlně nenávisti! Fašizace Evropy a zatracení duše!

Evropa je fašizovaná a nacifikovaná! A to stále více! Fašismus a nacifikace jsou synonymy slova nenávist. Fašizace je nenávist, pocházející ze špiček společnosti a nacifikace je nenávist, projevovaná obyvatelstvem, které se stává nacifikované pod vlivem fašizace shora.

Západní svět onemocněl nenávistí, která je vždy zaměřena proti někomu. Za dob Hitlera to byli například židé. Stav chorobné proti židovské nenávisti vystihuje tehdejší heslo: „Bite žida“! A dnes, v době současné fašizace je to heslo: „Bite Rusa!“

Ale pojďme pěkně po pořádku a podívejme se, jak moderní Evropa 21. století naskočila na vlnu nenávisti a začala se postupně stále více fašizovat.

Začalo to pandemií, covidem, testováním a očkováním. Opatření, přijímaná proti pandemii, se stala nástrojem fašizace společnosti. Stala se nástrojem útlaku, donucování, šikany, terorizování, vydírání a segregace.

Bylo popřeno demokratické právo jednotlivců na svůj vlastní názor a svůj vlastní postoj. Začal se tvrdě vynucovat jediný správný názor a jediný správný postoj. Kdo ho nesdílel, byl vystaven nejrůznějším formám státního teroru. Mnozí museli pod nátlakem opustit svou práci. Lidé jiného názoru, než byl oficiální, byli významnými představiteli státního aparátu označováni hanlivými přívlastky.

Realitu vládní fašizace společnosti vyjádřil francouzský prezident Macron slovy: „Neočkované budeme pronásledovat na každém kroku a budeme jim znepříjemňovat život, jak jen to jde“. Toto se dělo ve všech státech Evropy, kterou zachvátila nenávist vůči části vlastních spoluobčanů.

A pod vlivem fašizace shora se nacifikovalo i obyvatelstvo. Mnozí řádoví občané začali nenávidět neočkované a cítit k nim antipatii, protože jsou nezodpovědní a ohrožují jejich zdraví. Společnost si neuvědomila, že při svém boji s pandemií onemocněla nenávistí, radikalizovala se a stala se zfašizovanou a nacifikovanou.

Je velkou otázkou, zda dočasné vítězství nad pandemií vůbec stálo za takovou cenu. Za cenu infikování společnosti nenávistí! Vždyť věci skutečně dobré lze dosáhnout pouze dobrým způsobem. Je-li však vyvíjena snaha dosáhnout dobro špatnými prostředky, nátlakem, donucováním, vyhrožováním, terorizováním, dehonestováním, nebo vzbuzováním nenávisti a nevraživosti mezi lidmi, musí to přinést místo dobra pouze zlo. Této zásadní chyby se dopustily vlády Evropské unie svými opatřeními proti pandemii.

Nejtragičtější je však skutečnost, že to nebyla žádná chyba, ale záměr! Že to všechno bylo jen vyústěním dlouhodobě připravovaného procesu cíleného zavádění fašizujících a totalitních praktik do evropské společnosti.

A pak přišla válka na Ukrajině, což přineslo okamžité a brutální omezení svobody slova, spočívající v zablokování všech opozičních názorů. Zůstal jen ten jediný a správný názor, spočívající v ustavičném stupňování protiruské hysterie a nenávisti.

Donekonečna se mluví jen o agresi Ruska, ale odmítají se a blokují se všechny informace o pohledu ruské strany. Tuto jednostrannost vytkl západu dokonce i papež když řekl, že každá mince má dvě strany, a že i západ nese svůj díl viny na vzniku války, protože v podobě neustále se rozšiřujícího paktu NATO už klepe na brány Ruska. Slova papeže silně pobouřila západ, plný hysterické nenávisti vůči Rusku, projevující se všemožnými, a doslova obludnými způsoby.

Sociální síť facebook oficiálně legalizovala všechny nenávistné projevy vůči Rusku a Rusům, nevyjímaje ani výhrůžky smrtí.

V Česku si dvanáctiletý žák natočil na mobil učitelku, která dětem vysvětlovala, jak se věci mají. Mluvila o tom, že prvotním agresorem je ve skutečnosti Ukrajina, protože poslala svou armádu na Donbas a 8 let vede válku proti ruské menšině za to, že se odmítá podrobit tvrdým protiruským diskriminačním zákonům, přijatým Ukrajinou po Majdanu.

A Rusové, nazývající sami sebe mírotvorci, se rozhodli ukončit tuto osmiletou vojenskou agresi Ukrajiny a nastolit konečně mír. Fašizovaný dvanáctiletý žák postoupil video kompetentním a učitelka byla vyhozena ze školy.

Ministerstvo vnitra České republiky uskutečnilo ve veřejnoprávním rozhlase diskusi s dětmi o válce na Ukrajině, kde se mluvilo o potřebě zavraždění Putina a o atentátu na něj. Psychiatr Tomáš Rektor v diskusi řekl, že ve svém okolí nezná nikoho, kdo by si nepřál Putinovu smrt.

Taková je tedy situace v současné zfašizované společnosti, v níž děti udávají dospělé za odlišný názor, a v níž si děti povídají s představiteli státu o vraždě, jako o legitimním řešení problému. Co vyroste s těchto dětí a jaká bude jednou společnost, když ji začnou spravovat?

Situace je však ještě hrozivější a děsivější než se zdá, protože je zde ještě také duchovní hledisko, na které se absolutně nebere zřetel.

Kristus řekl, že máme milovat i své nepřátele. Jeho výrok má několik rozměrů, ale podíváme-li se na něj ve vztahu k Rusku a Rusům jako k nepřátelům, znamená to minimálně to, že i když jsou vnímáni jako nepřátelé, vyvolávání a stupňování nenávisti vůči nim je duchovně škodlivé. A to proto, že duchovně vážně poškozuje a zatěžuje každého, kdo v sobě živí nenávist. Ať už jde o nenávist oprávněnou, nebo neoprávněnou. Vždy to bude a zůstane jen nenávist, tedy něco nesmírně negativního, co zatěžuje duši a žene ji do náruče ďábla.

A všechno toto je vážnější o to víc, že žijeme ve zlomové době očisty země, v níž se pod tlakem Božího záření budou muset všichni lidé definitivně zařadit do dvou skupin. Do skupiny, směřující ke Stvořiteli, a do skupiny, směřující k temnotě a k zatracení duše.

A v této zlomové době, kdy by měli být lidé ve zvýšené míře nabádáni k dobru, čistotě, spravedlnosti a k lásce k bližnímu, aby mohli stoupat vzhůru, jsou naopak temnotou nabádáni ke zlu, nečistotě, lži a nenávisti, aby se jejich duše ušpinily, zatížily a byly strženy do zatracení.

Vyvolávání nenávisti, ať už je to ke komukoli a pro cokoli, je dílem sil temna, sledujícího zatracení našich duší! Kdo naskočí na tuto vlnu, spěje k zatracení!

A stejně také přání smrti komukoli a pro cokoli je v ostrém rozporu s přikázáním „Nezabiješ“! Kdo přeje smrt jinému, upadl do pasti ďábla a spěje k zatracení vlastní duše!

V tomto nejzlomovějším období lidské civilizace, kdy Stvořitel očekává na naší planetě úrodu lidských duší, naplněných ctnostmi, které usilují o život v souladu s jeho Vůlí, aby je mohl shromáždit jako zralou pšenici ve své sýpce, v této vážné době se temno snaží naopak o to, aby zatížilo lidské duše nevraživostí, netolerantností, nenávistí, udavačstvím a přáním smrti svým bližním. A snaží se o to proto, aby místo bohaté sklizně pro Světlo byla bohatá sklizeň pro temno. Aby místo radosti v království nebeském čekala lidi hrůza zatracení a věčná záhuba ve spárech temna.

Buďme si vědomi těchto skutečností a nepodceňujme je, protože charakterem svého současného vnitřního naladění určujeme, kam povede naše cesta.

Také pandemie, tedy vznik viru, jeho šíření a všechna fašistická opatření k zastavení pandemie, také válka na Ukrajině a veškerá negativita s ní spojená, šířící se ve společnosti, to vše je dílem lidí, nacházejících se pod vlivem temna. Přes ně a jejich prostřednictvím se snaží temno vystupňovat zlo na zemi do takové míry, aby v probíhající očistě země strhlo co nejvíce lidských duší do zatracení.

Nesedněme proto temnotě na lep a nepodlehněme jejímu našeptávání ke špatnému. Toho je však možné dosáhnout jedině tak, že se ze všech sil upneme ke Světlu a k Bohu, prostřednictvím toho nejlepšího, nejčistšího a nejcnostnějšího života, jakého jsme schopni.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » úte 22 lis, 2022 19:58

Poznání vyšších světů nad námi a spojování se s nimi

Celý vnější a vnitřní potenciál většiny lidí dnešní doby je zaměřen jen na viditelný a materiální svět kolem nás. Jen k němu je upřen jejich zrak, jejich touhy, jejich myšlenky a jejich štěstí. Proto nejsou schopni vnímat, že nad námi existují také jiné, vyšší světy.

Světy plné radosti a harmonie, s obrovským potenciálem přinášet tuto radost a harmonii i do našeho, tak disharmonického a neradostného materiálního světa. K tomu je však třeba vědět o těchto světech, spojovat se s nimi a nechat se jimi inspirovat a vést.

Neboť náš materiální svět, jakož také všechny vyšší světy, o kterých budeme hovořit, jsou jen součástí jednoho velkého celku stvoření. Proto mají být vzájemně úzce propojeny, aby mohly všechny pomoci a inspirace proudit z vyšších světů až do toho nejnižšího, tedy do naší nejhrubší hmotnosti. Vinou lidí a jejich jednostranným zaměřením pouze na matérii je však toto inspirující a posilující vzájemné propojení přerušeno. Rozumový racionalismus, ateismus a materialismus nás odřízly od celku stvoření, důsledkem čehož budujeme svou civilizaci jen prostřednictvím racionality rozumu, bez inspirací a pomocí shora.

Kam jsme to takovýmto způsobem dovedli a kam to směřuje, může každý z nás dennodenně prožívat prostřednictvím toho, co se děje u nás doma, nebo ve světě. A děje se to, že to s námi všemi jde od deseti k pěti, co je očividným a všem lidem zjevným svědectvím toho, že bez znalosti vyšších světů a bez spojení s nimi to s lidstvem nemůže dopadnout dobře.

Neboť lidstvo prostě nemůže existovat samostatně, odříznuté od celku stvoření jako dosud, ale může přežít a prosperovat jen tehdy, je-li spojeno s celkem a přijímá inspirace a posilu z vyšších světů. Takhle to má být, takhle to má fungovat a takto to chce Stvořitel.

Řekněme si tedy, o jaké světy jde a jak se s nimi spojovat.

Nejblíže k nám je svět bytostný, neboli říše bytostná, a nad ní je svět duchovní, neboli říše Ducha.

Svět bytostný je světem bytostí přírody, které pečují o chod přírodního dění. Příroda totiž nefunguje sama od sebe. Příroda má duši! A tou duší, nebo hybnou silou jsou bytosti, přírodu spravující. Neboť stejně, jako naše duše, kterou nevidíme, hýbe našim fyzickým viditelným tělem a řídí ho, také viditelný, fyzický chod přírody je řízen bytostmi přírody, které jsou její duší a hybnou silou.

V dávné minulosti, vyznačující se mnohem užším spojením s přírodou, mohli lidé přírodní bytosti vidět, vnímat a komunikovat s nimi. Tyto bytosti tak mohly lidem pomáhat a mohly je vést. Dávné báje a pohádky o vílách, vodnících, skřítcích, gnomech, nebo elfech nejsou žádný výmysl. Je to vyjádření a popsání reality světa přírodních bytostí, vnímané našimi předky jejich jemnějším zrakem.

Do této kategorie patří také mocné bytosti, jako je například Perun – vládce hromů a blesků, nebo Neptun – vládce vodstva. Právě o těchto bytostech hovoří známá řecká mytologie, ale také mytologie slovanská, germánská, nebo keltská. Tolik opravdu velmi stručně ke světu bytostnému.

Ještě výše nad ním se nachází svět duchovní. Je to říše Ducha, nazvaná také královstvím nebeským. My lidé, tedy naše skutečná lidská podstata, pochází právě z této říše. Ona je naší domovinou a vlastí.

Z této říše jsme na začátku našeho vývoje vyšli jako nevědomé duchovní děti a sestoupili jsme dolů, do školy hmotnosti, za účelem nabytí plné duchovní zralosti a dospělosti. V hmotném světě máme růst, dozrávat a učit se, abychom se jednou, jako duchovně zralé a duchovně dospělé osobnosti mohli vrátit zpět domů do říše Ducha. Učební látka, kterou se máme naučit, která se nám má dostat do krve, a která se má stát nedílnou součástí naší osobnosti je obsažena v Desateru přikázání, v Ježíšově učení a v Poselství Grálu.

Tato učební látka je však v podstatě velmi jednoduchá a lze ji zhrnout do dvou bodů.

Za prvé: máme se chovat tak, abychom ve styku s jinými jednali co nejlépe a nejharmoničtěji, ve smyslu Ježíšových slov, že jiným lidem máme dělat jen to, co chceme, aby oni dělali nám. A za druhé se máme snažit udržovat krb svých myšlenek čistý v tom smyslu, že už v myšlenkách dbáme o to, abychom nijak neublížili, neukřivdili a nezneuctili naše bližní.

To je všechno! To je celé! Takovýmto způsobem máme jednat v životě a takovýmto způsobem máme myslet, abychom mohli stoupat stále výše ve stvoření, a po úspěšném zvládnutí své pozemské mise nakonec vejít do věčné říše Ducha.

Tolik tedy opět ve velké stručnosti ke světu duchovnímu, nacházejícímu se nad světem bytostným.

A teď si řekněme, jak se můžeme s těmito světy spojovat.

Společným jmenovatelem zmíněných světů je způsob života, jakým žijí jejich obyvatelé. Je to život, naplněný radostí! Radostí z daru vědomého bytí. A z této základní a elementární radosti ze života vyrůstá radostné tvoření, budování a zvelebování stvoření ke cti Boží. Život v bytostné i v duchovní říši je životem, plným radostné tvůrčí aktivity, prováděné jako chvála Nejvyššímu.

Chceme-li tedy navázat s těmito světy kontakt, čerpat z nich inspirace a přijímat z nich pomoci, musíme se naladit na stejnou vlnovou délku. Na stejnou vlnovou délku čisté dětské radosti z bytí. A na stejnou vlnovou délku radostného tvoření a budování ke cti Nejvyššího. Tímto způsobem se dostaneme do souzvuku se stvořením a se všemi jeho světy a bytostmi, od kterých jsme se odtrhli svým jednostranným rozumovým racionalismem, a svým slepým materialismem, považujícím matérii za to jediné, co existuje.

Člověk, který žije v jednoduché, dětské radosti z bytí a svým radostným budováním, tvořením a prací chválí Boha, žije tak, jak má! Žije v harmonii s celým stvořením a je jeho užitečnou součástí. Proto celé stvoření stojí za ním a podporuje jej. Je obklopen nesčetnými bytostnými a duchovními pomocmi, které ho jakoby na křídlech nesou na jeho cestě domů do říše Ducha. Je mu pomáhano i čistě pozemsky, a to až zázračně. Je mu ukázána cesta ven ze všech nástrah a protivenství, co má v dnešní době očisty země doslova životně důležitou a nenahraditelnou cenu.

A kromě radosti, radosti z bytí a z činorodého tvoření ke cti Boží je třeba ještě zmínit také čistotu a harmonii. Obyvatelé bytostného a duchovního světa žijí v čistotě a v harmonii. Jen se například podívejme na přírodu, kde ještě nezasáhla ruka člověka. Je viditelným obrazem a odrazem harmonie, vládnoucí v bytostné říši, kterou usilovné ruce bytostných služebníků vtlačují a vnášejí do chodu pozemského přírodního dění. Harmonii volné přírody jasně vnímá naprosto každý člověk.

A podobně je to také s prvkem čistoty. Také čistota v přírodě, v podobě čistého vzduchu, nebo čisté vody je odrazem a obrazem čistoty, vládnoucí v bytostné říši. Vznešený princip čistoty dokáží zvířata ve volné přírodě zachovat dokonce i při uplatňování pohlavního pudu.

Proto každý, kdo chce navázat spojení s vyššími světy nad námi, se musí snažit také o čistou a harmonii, aby se i prostřednictvím nich naladil na stejnou vlnovou délku, a tím získal vzájemné spojení. Musí se snažit o čistou tím, že se bude snažit udržet krb svých myšlenek čistý. A musí usilovat o harmonii tím, že bude usilovat o vzájemné harmonické soužití mezi lidmi.

Tímto způsobem dojde podobně, jako při radosti z bytí a radosti z tvoření, i prostřednictvím našeho úsilí o čistotu a harmonii k pevnému propojení s celým stvořením, se vším obrovským požehnáním, které to přináší.

A aby na závěr byla dána taková tečka, jaká být má třeba říci, že na nejvyšším vrcholu nad všemi světy, kterých je ještě více a ještě výše stojících, než svět bytostný a duchovní, nad vším stávajícím trůní nejvznešenější Boží majestát. Trůni velký, všemohoucí, dobrotivý Bůh, ze kterého lásky a nekonečné dobroty vše povstalo a může existovat.

A je nemírnou výsadou lidského ducha, a to již zde na zemi, že může až přímo k Nejvyššímu a jeho trůnu směřovat svou vděčnost a své prosby. A odpověď na ně proudí pak od nesmírného Boha směrem dolů přes všechny světy a úrovně až ke světu duchovnímu a bytostnému, odkud ji pak až přímo k nám do hmotnosti přinášejí naši duchovní a bytostní pomocníci.

Čím užší, silnější a čistší je naše spojení s vyššími světy nad námi, tím více v nezkalené a čisté podobě se nám může dostat toho, co k nám přichází shora od Pána. Proto stojíme-li ve stvoření správně, mohou se v našem životě konat zázraky, protože požehnání Páně a jeho pomoci se k nám mohou dostat v plné síle. Přesně tak, jak se v plné síle dostávají ke všem obyvatelům duchovního a bytostného světa.

Neodřezávejme se proto od tohoto požehnání a od těchto pomocí tak, jako dosud, ale s důvěrou se jim otevřeme, abychom se konečně také my osobně, ale i celá naše země mohla stát plnohodnotnou součástí velkého celku stvoření.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » pon 1 kvě, 2023 19:05

Správci ctností žalují lidstvo!

Žijeme v mnohem zázračnějším stvoření, než si myslíme. Žijeme ve stvoření až pohádkově zázračném. Naši předkové měli vědomost o jeho prapůvodní zázračnosti. Jako poselství pro další generace ji vkládali do mytologií, bájí, pověstí a pohádek. Postupným rozvojem rozumové racionality se však toto zázračné poznání ztrácelo a ztratilo se až do takové míry, že my v současnosti považujeme všechny postavy dávných mytologií, bájí a pohádek za výmysl.

Začíná však nová doba, ve které pod tlakem Božího Světla začíná kolísat a hroutit se pýcha rozumu, která lidem zastírá výhled na prapůvodní krásu a až pohádkovou zázračnost stvoření. Za rachotu hroutících se zdí všeho, čeho dosáhla a vybudovala lidská rozumová pýcha, začíná být stále jasnější skutečná pravda bytí, která vždy byla a vždy zůstane pouze pravdou srdce, ducha, citu, svědomí a intuice. Aktivujme proto také nyní svůj cit a svou intuici, a seznamme se s existencí správců ctností, kteří žalují lidstvo.

V našem stvoření existuje vědomý osobní život i tam, kde bychom ho nečekali. Tak je tomu i v případě ctností, které lidé obecně považují jen za určité pojmy a určité kvality lidské osobnosti.

Ctnosti však žijí! Jsou zosobněny! Znamená to, že každá ctnost je reálnou živou bytostí. Bytostí, ztělesňující a zosobňující konkrétní ctnost. Naši předkové měli tuto znalost a abychom to my dnes pochopili, uveďme si ukázkový příklad z dávné minulosti.

Ve starověkém Řecku byla Pallas Athéna bohyní moudrosti. Nebo jinak vyjádřeno, byla správkyní ctnosti moudrosti. Byla živým zosobněním ctnosti moudrosti, kterou byli starověcí Řekové schopni vnímat.

A tuto živou ctnost, toto živé zosobnění konkrétní ctnosti v podobě reálné bytosti, nazvali bohyní. Bohyní Pallas Athénou. Bohyní ji nazvali proto, že pro ně v té době představovala to nejvyšší a nejvznešenější, co byli schopni vnímat. Ve skutečnosti však nejde o žádné „bohy“ a „bohyně“, ale o bytosti, které jsou živým zosobněním konkrétních ctností. A protože ctnosti jsou něco, co je krásné, vznešené a ušlechtilé, je samozřejmé, že bytosti, zosobňující ctnosti jsou mimořádně krásné a vznešené. A právě pro jejich nadpozemskou krásu byly starověkými Řeky nazvány „bohy.“

Víme, že v dávném Řecku existovalo mnoho filozofických škol, které se zabývaly základními otázkami bytí a hledáním moudrosti. A právě skrze vážné vnitřní hledání pravé moudrosti došlo k reálnému spojení s ctností moudrosti. Právě proto, že moudrost řecké filozofie byla inspirována přímo správkyní ctnosti moudrosti, dosáhla řecká filozofie těch výšek, kterých dosáhla.

A teď, když jsme seznámili s tím, jak to funguje, se vraťme opět do současnosti, protože tyto věci nikdy nepřestaly fungovat a fungují také dnes. A funguje to tak, že každý člověk, který intenzivně touží po něčem světlém a ušlechtilém, po nějaké ctnosti, každý takový člověk okamžitě nachází vnitřní spojení se správkyní, nebo správcem dané ctnosti. Svou touhou dospěje ke vzájemnému spojení a po vláknu tohoto spojení začne k němu okamžitě přicházet světlá síla, která jej posiluje v jeho probuzené intenzivní touze po něčem světlém, čistém a ušlechtilém. Člověk tak dostává sílu a pomoc k tomu, aby se v něm jeho čistá touha stále více rozvíjela, stále více sílila, až nakonec, aby se v člověku, v jeho duši a v jeho osobnosti rozhořela jako jasné světlo. Tak se člověk stává ctnostným a dosahuje ctností.

Lidé musí vědět, že usilují-li o věci čisté a světlé, okamžitě se s nimi spojují správci daných ctností a všemožně jim pomáhají, posilují je a inspirují je k tomu, aby nakonec těchto ctností dosáhli.

Je však třeba zdůraznit, že spojení se správci ctností nelze dosáhnout nějakou letmou myšlenkou. Musí to být hluboká vnitřní touha, která není jen něčím ojedinělým, ale je trvalá a opravdová

Do jaké míry trvalé a do jaké míry opravdové by to mělo být, mohou lidé snadno poznat podle svých materiálních tužeb a přání. Podle toho, jak například touží po novém chytrém telefonu, po atraktivní dovolené, po pěkném autě a po mnoha jiných materiálních věcech. Touží po nich vážně, dlouhodobě a trvale, až z nich nakonec některé také reálně získají.

A teď pozor! Kdybychom projevili stejnou intenzitu, stejnou vážnost, stejnou trvalost a stejnou snahu o dosažení nějaké ctnosti, přesně tak, jak to děláme u věcí materiálních, dosáhli bychom ji a stali bychom se ctnostnými. Správci ctností jen na to čekají! Čekají na opravdovou, vážnou a trvalou snahu lidí po dosažení ctností, aby jim na základě ní mohli začít intenzivně a všemožně pomáhat k tomu, aby zvolenou ctnost nakonec nabyli.

Žel, lidé si vybrali cestu dosahování materiálních hodnot a ne cestu dosahování hodnot věčných. Ne cestu rozvíjení a nabývání ctností, které se stanou trvalým duchovním pokladem duše a duše si je vezme s sebou i na druhý svět. Lidé se pachtí po materiálních hodnotách, z nichž si však ani jednu jedinou neseberou na druhý svět. Proto tam vlastní vinou odcházejí chudí, jako poslední žebráci. Neboť skutečné a pravé bohatství spočívá jen v ctnostech, které jsme nabyli. Ale protože je nechceme, nenabýváme a neusilujeme o ně, zůstáváme duchovně nesmírně chudí. A všichni správci a správkyně ctností se stávají živou obžalobou lidstva, které nevyužívá jejich potenciál, jejich pomoc a jejich sílu, schopnou katapultovat osobnost člověka do duchovních výšin. Blíží se však doba, kdy se budeme muset vnitřně otevřít všem požehnáním, přicházejícím z Výšin, protože v budoucnu budou moci na zemi i ve stvoření žít a přežít pouze lidé ctnostní.

Ctnosti lze rozdělit na ženské, mužské a univerzální.

Mezi ženské ctnosti patří například cudnost, půvab, plodnost, mateřství a podobně. Mezi mužské ctnosti patří síla, neohroženost, obratnost, pravé vůdcovství a jiné.

Mezi univerzální ctnosti patří spravedlnost, čestnost, čistota, činorodost, mírumilovnost, střídmost, srdečnost, pokora, láska k bližním, láska k Bohu, moudrost, péče, píle, naděje, přátelství, pravdivost a jiné.

Je však třeba zdůraznit, že absolutně žádná silná myšlenka a žádné silné chtění k dobrému, směřující k činu, nezůstává ve stvoření bez odezvy, opory, podpory a pomoci. Žádný člověk v tomto směru nezůstává nikdy osamocený. Ba dokonce lze říci, že za každým člověkem v jeho dobrém chtění stojí všechny síly vesmíru a všemožně jej v něm podporují.

A zcela na závěr ještě objasnění toho, jaká je souvislost mezi správci ctností a jediným Bohem. Stvořitel je zdrojem a pramenem všech ctností. V něm jsou obsaženy a z něj vycházejí. Vycházejí z něj jeho vyzařováním.

A toto vyzařování, klesající dolů, se postupně v jednotlivých úrovních stvoření ochlazuje a rozvětvuje. Vznikají z něho vysoké bytosti, zahrnující v sobě vysoké ctnosti. Úplně první takovou bytostí je například Královna Nebes, která je zosobněním ženství a zosobněním všech ženských ctností. Vyzařování Královny Nebes proudí dolů, kde se postupně větví na jednotlivé části, zosobněné konkrétními živými bytostmi. A takovýmto způsobem to proudí až zcela dolů, ke správkyním a správcům ctností, nacházejícím se v blízkosti pozemských lid.

Obrazně si to můžeme představit jako strom, obrácený směrem dolů. Kmen je Stvořitel, obsahující v sobě úplně všechno. Hlavní a nejhrubší větve jsou nejvyšší bytosti, které zosobňují souhrn nejzákladnějších ctností. A z těchto tlustých větví vyrůstají tenčí větve, z nich ještě tenčí a z nich úplně nejtenčí. V každé úrovni obrovského stvoření se základní ctnosti stále více rozvětvují, až do úplně nejmenších větviček jednotlivých správců a správkyň ctností, stojících v blízkosti lidí. Prostřednictvím nich může najít každý člověk na zemi i každá lidská duše v blízkosti země oporu a pomoc pro vše čisté a světlé, čeho chce dosáhnout, a o co usiluje. Pouze to musí být opravdu světlé a opravdu čisté, protože nic nečistého a nízkého nemůže najít žádné spojení se strážci ctností, a tedy ani žádnou podporu.

Všechny tyto skutečnosti jsou obrovskou obžalobou pozemských lidí, protože kdyby chtěli, kdyby jen trochu víc chtěli, mohli být už dávno světlí, čistí a ctnostní. A právě proto, že takoví nejsou a stále nechtějí být, přichází velká očista země a nehodného pozemského lidstva.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » pon 10 črc, 2023 17:11

Lidstvo musí prožít zkušenost bezdomovce

To, co v současnosti prezentuje a předvádí naše civilizace, je bezohledné a nevděčné braní. Braní bez úcty a bez pokory. Braní, jako trvalý a nikdy nekončící požadavek.

Pravé velikosti a skutečné výše své osobnosti však můžeme dosáhnout jen přijímáním. Jen přijímáním, plným úcty, pokory a vděčnosti. Jen vděčným přijímáním všech milostí Božích, které jsme si zvykli ve své aroganci považovat za samozřejmost, avšak ony žádnou samozřejmostí nejsou a nikdy nebyly.

Abychom lépe pochopili dalekosáhlý dopad těchto vážných skutečností, ukažme si to na názorném příkladu.

Svého času jsem chodil na obědy do školní jídelny, kde mi v paměti zvláště utkvěla jedna příhoda. Ve škole probíhal nějaký turnaj a všichni jeho účastníci obdrželi zdarma obědy. Přicházeli do jídelny v dresech, rozjaření, veselí, suverénní a sebevědomí.

A takovýmto způsobem přistupovali i k jídlu. Bez zájmu a s arogantní suverénností si ho házeli na tácky, babrali se v něm, někteří snědli víc, jiní méně, a nakonec vše lhostejně odnesli pryč.

Utkvělo mi to v paměti proto, že takovou míru neuvěřitelné neúcty a arogantní samozřejmosti jsem dosud ještě neviděl. Neboť jídlo je nejenom Božím darem a darem přírody, ale je v něm zahrnuta také práce zemědělců, jakož také práce kuchařů, kteří jej navařili. Absolutní lhostejnost a arogantní opovrhování tímto vším bylo však tak očividné, že z toho bylo člověku špatně.

To je první obraz. A teď, v ostrém kontrastu s ním, si ukažme druhý obraz.

Jednou jsem byl v zimě v čekárně na nádraží. Na radiátoru seděl bezdomovec. Přišla železniční policie a vyhnala ho ven. Po dvaceti minutách, kdy byli policisté pryč, se bezdomovec vrátil a opět si sedl na radiátor. Z igelitky vytáhl chléb, paštiku, cibuli a začal jíst. Nožem si krájel chléb na malé kousky, natíral si je paštikou, odkrajoval si z cibule a vkládal si to do úst. Jedl přímo s posvátnou úctou. Já osobně jsem viděl lidi, kteří se před jídlem modlili, ale tohle bylo ještě něco víc. Toto byla přeměna samotného jedení v modlitbu. V živou modlitbu díků a úcty za každé sousto jídla, které není vůbec žádnou samozřejmostí, ale Božím darem. Toto je druhý obraz.

První obraz je obrazem lidstva a lidí v jejich současném stavu, a druhý obraz je obrazem lidstva a lidí ve stavu, ke kterému se budou muset dopracovat. A žel, budou se k němu muset dopracovat tak, že přijdou o věci, které dnes považují za samozřejmost, aby pochopili, že nejsou žádnou samozřejmostí. Že jsou Boží milostí a darem, ke kterému je třeba mít úctu, za který je třeba být vděčný, a který je třeba přijímat s pokorou. Ne s požadavkem a samozřejmostí, jak je tomu dnes.

Neboť kdo si neumí vážit všeho opravdu hodnotného, co dostává, musí o to přijít. A on o to také přijde! A přijde o to proto, že mu chybí pokora, úcta a vděčnost, což mu znemožňuje vnímat velkou Boží Lásku, která ho obklopuje a každodenně zahrnuje svými dary a milostmi.

Jen se například zamysleme nad tím, kdo cítí vděčnost za to, že vůbec existuje. Za to, že mu byl darován další den. Za to, že vyšlo opět slunce. Za to, že je zdravý. Za to, že může neustále a donekonečna čerpat z krásy přírody. Za to, že má dostatek jídla v dnešní den. Za radost, kterou smí prožívat. Za své přátele a blízké. A tak dále, a tak dále. Všechno považujeme za samozřejmost, bezmyšlenkovitě po tom saháme a úplně jsme se odnaučili s vděčností přijímat.

Avšak jedině ve vědomém přijímání všech milostí Božích spočívá skutečná velikost člověčenství! Jedině vědomé přijímání milostí Páně vede k pravému a správnému rozvoji lidské osobnosti i lidské civilizace.

Jako pomoc nám všem však přichází velké očistné dění, které zasáhne lidstvo takovým způsobem, že změní jeho současné vnitřní nastavení požadovaného braní, plného pýchy, arogance, nevděčnosti a domýšlivosti, na radostné přijímání ve vděčnosti, úctě a pokorné otevřenosti duše, mysli a srdce. Propastný je dnes rozdíl mezi těmito dvěma póly a každý pochopí, že bude muset přijít něco opravdu zásadního, bolestného a lidi hluboce zasahujícího, co nakonec správným způsobem změní jejich osobnost. Kdo se che toho vyvarovat a ušetřit si bolest z nedobrovolného napravování zkřivené osobnosti, ať se začne již nyní učit vědomému, úcty plnému, pokornému a vděčnému přijímání. Osobnostně, lidsky a duchovně tím může jen získat.

A ještě velmi důležitá věc na závěr. Kdo se chce naučit správně přijímat, musí mít ochotu dávat. Neboť ve stvoření platí velký zákon Lásky, že jen ten, kdo dává, může skutečně přijímat.

Můžeme dávat materiálně, duchovně, nebo čistě lidsky. Můžeme dávat ze srdce a z lásky. Můžeme rozdávat úsměv, radost, dobro, soucit, naději, porozumění, ohleduplnost, úctu a lásku.

Zároveň se učme dávat nezištně a bez vyhlídek na odměnu. Učme se dávat pro radost z dávání samotného.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » ned 27 srp, 2023 18:42

Všem! Extrémně naléhavé! Jak se v době války vyhnout karmě?

Otázka: „V dnešní době vidím velké riziko v podpoře kterékoli ze dvou bojujících stran válečného konfliktu, protože z duchovního hlediska si tím můžeme navázat vinu, nebo jinak řečeno, karmu.

Podíváme-li se například do doby krátce před válkou, na obou stranách probíhal úplně stejný, hrubý testovací a vakcinační nátlak na obyvatelstvo. A co se týče války samotné, na obou stranách konfliktu bojují žoldnéři za peníze. Spolu s nimi násilím a proti své vůli zmobilizovaní muži. Kromě nich bojují na obou stranách také zločinci, kteří si tím zajistili odpuštění trestu. Obě strany dělají hrozné věci, protože válka je taková. Každý den dochází ke vzájemnému zabíjení a vezmeme-li si například pod drobnohled zmíněné zločince, budou s největší pravděpodobností i ve válce jednat zločinně.

Když za takovéto situace někdo podporuje jednu, nebo druhou stranu, podporuje tím zároveň i její zabíjení i její zločince, na základě čehož začnou být vlákna jeho karmy spojovány se vším tím děsivým, co se děje na frontové linii.

Moje otázka zní, co dělat za této situace, kdy nelze podporovat ani jednu stranu, aniž by nedošlo k navázání karmy? Co dělat, když ale na druhé straně člověk cítí, že nemůže zůstat naprosto lhostejný? Že by měl svým, minimálně vnitřním postojem, přece jen podpořit to, co je správné a co by vedlo k míru? Můžete mi nějak poradit v tomto dilematu?“

Odpověď: Děkuji za položení nesmírně závažných otázek, se kterými v poslední době zápasím i já sám. Co tedy udělat, když nemůžeme vnitřně podpořit vítězství jedné, nebo druhé strany válečného konfliktu, aniž bychom si nenavázali karmu a nebyli spojeni se vším vražděním a zvěrstvy? Koho podpořit? Podpořme vítězství třetí strany! Podpořme vítězství Světla!

Světlo Boží, které se v dnešní době očisty nachází ve zvýšené míře v blízkosti naší země, učiní pak samo přesně to, co je potřeba. Pomůže té straně konfliktu, která je toho hodná, je-li nějaká z nich vůbec hodna jeho pomoci, a vyvolá dění, se kterým bychom vůbec nepočítali, a které přivede všechno přesně tam, kam má.

My lidé vidíme věci vždy jen zjednodušeně. Nevidíme je a nemůžeme je vidět ve všech souvislostech. Světlo však vnímá i ty nejjemnější souvislosti, a proto může zasáhnout správným způsobem tak, jak by to člověk nikdy ani nepředpokládal.

Důvěřujme proto Světlu Nejvyššího! Důvěřujme jeho Všemoudrosti a jeho moudrému řízení všech věcí. Nepřejme si v současném válečném konfliktu vítězství jedné, nebo druhé strany, abychom se nezatížili karmou. Ve válce, která probíhá, si přejme vítězství Světla! Tímto způsobem podpoříme tu nejsprávnější stranu! Přání vítězství Světla ve válce je tím nejlepším, co vůbec můžeme udělat, protože všechno, co z toho vzejde, bude tím nejlepším řešením, jaké za dané situace může vůbec být, a k jakému by lidé samotní nikdy nedospěli.

Svým vnitřním posilováním té nejsprávnější strany, tedy vítězství Světla ve válce, zůstaneme zároveň ušetřeni karmy, kterou bychom si nutně navázali, kdybychom si přáli vítězství jedné, nebo druhé strany, a tímto způsobem se karmicky spojili se všemi zločiny, které námi podporovaná strana ve válce koná.

Člověk má při jakémkoli problému tendenci, vyřešit jej co nejlépe podle svých vlastních představ. Dokonce i když se modlí, modlí se tak, že má představu o tom, čeho by chtěl dosáhnout a pak prosí Stvořitele, aby mu splnil jeho přání. Proto však zůstává většina modliteb nevyslyšena. Neboť Nejvyšší nikdy neplní omezená přání lidí, ale ve svém všeobsáhlém poznání současnosti, minulosti a budoucnosti dává člověku vždy to, co je pro jeho nejniternější duchovní osobnost to nejlepší. Proto se většina našich modliteb nikdy neplní takovým způsobem, jakým chceme, ale takovým způsobem, jak je to pro nás vnímáno ze Světla, jako to nejlepší.

A tak je tomu i v současné válce. Podporování jedné, nebo druhé strany reprezentuje pouze náš vlastní, lidský názor na to, kdo by měl v konfliktu zvítězit. To ale nutně rozděluje společnost na dva protichůdné, nenávistné tábory, přičemž z emocí vzájemné nevraživosti a nenávisti nejvíce profituje temno. Uniknout z pasti temna, které rozdělováním společnosti lidi manipuluje k nenávisti a k navázání karmy je možné jen podporou třetí strany. Strany vítězství Světla!

Neboť skutečná Moudrost spočívá jedině ve Světle! Skutečná Moudrost spočívá jedině v důvěře v hodnoty Světla! Vítězství Světla a jeho hodnot je tím pravým, co máme vnitřně i navenek podporovat! Máme to podporovat ve všech věcech, a tedy i ve válce. Důvěřujme jedině Světlu a jedině jeho vítězství podporujme!

A Světlo najde samo správnou cestu, aby v souladu s Boží Vůlí přivedlo věci k tomu nejlepšímu výsledku, jaký je jen za dané situace možný. A to tak, jako by to nedokázal předvídat žádný člověk ve svém omezení chápavosti, nýbrž jen Světlo Boží ve své Všemoudrosti.

Říká se, že kde se dva perou, třetí vítězí. V bitvě dvou stran válečného konfliktu proto podporujme třetí, vítěznou stranu! Stranu Světla! Ať Světlo Boží přivede věci na zemi tam, kde mají být a přinese mír!

A všichni lidé, kteří to dokáží pochopit, se mohou stát svým vnitřním naladěním, svou vroucí a upřímnou touhou po vítězství Světla v současném hrozném válečném konfliktu masivně nápomocní k tomu, aby síly Světla skutečně zvítězily, a aby přivedly na zemi všechno tam, kde je to potřebné. Pokud budeme vnitřně podporovat vítězství té nejsprávnější strany, můžeme také my samotní výrazně přispět k dosažení tohoto vítězství.

Neboť žel, není jednoduše možné podporovat jednu ze dvou bojujících stran a zároveň se distancovat od jejího zabíjení a jejích zločinů, protože temný stín tohoto provinění proti přikázání „Nezabiješ“ bude na nás dopadat, ať již chceme, nebo nechceme.

Přeji proto všem, aby se v dnešní zlomové době zbytečně nezatěžovali karmou, kterou nemusí.

Ať Světlo Boží zvítězí na zemi!

PS. Prohlédněte si alespoň zběžně tato videa a zkuste se do nich vcítit. Toto přece nikdo z nás nechce! Nikdo nechce nesmyslné vzájemné zabíjení mladých lidí, kteří mají celý život před sebou. A nikdo za to nechce nést část viny, protože to podporoval ve formě podpory té, nebo oné strany.




smilan
Rotný
Rotný
Příspěvky: 91
Registrován: pon 7 dub, 2014 14:17

Re: Úvahy o živote

Příspěvekod smilan » ned 10 bře, 2024 19:44

O možné příčině smrti Navalného a hrozných duchovních souvislostech

Existují velmi silné indicie, že Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem na syndrom náhlé srdeční zástavy tak, jak na něj umírají každodenně tisíce bezejmenných lidí po celém světě. Navalnyj a vrátil z procházky, z mrazu do vytopené cely, chytil se za srdce, spadl na zem a zemřel.

Co je příčina? Asi tušíte! Očkování! Navalnyj byl jako prominentní disident očkován západní mRNA vakcínou a absolvoval tři posilující dávky. Je to tedy pravděpodobně jen jedna z tisíců obětí očkování proti covidu.

Existuje statistika, podle níž v Česku, ale také v celé EU umírá po pandemii o 10 procent lidí více, než před pandemií. Umírají na náhlou srdeční zástavu. Ta je důsledkem očkování, protože vakcíny proti covidu neprošly standardním dvanáctiletým vývojem, zaměřeným na odstranění většiny nežádoucích účinků. Proto tyto experimentální vakcíny, masově aplikovány do obyvatelstva během pandemie, vyvolávají u části populace zánět srdečního svalu a náhlou srdeční zástavu. Tolik k viditelné a hmatatelné realitě kolem nás, která je samozřejmě politiky a médii tajena.

A teď se podívejme na neviditelné, hrozné duchovní důsledky tohoto dění. Když se to tak vezme, děsivou je už skutečnost, že zcela zbytečně umírá o 10 procent lidí více. Že tito lidé si svou naivní důvěrou v odborníky, v média a ve vakcíny zkrátili život o celá léta, nebo dokonce o desetiletí. Už toto je dostatečně děsivé, avšak duchovní souvislosti tohoto dění jsou ještě děsivější.

V závěru Bible ve Zjevení Jana, známějším pod názvem Apokalypsa, se v kapitole o zemské šelmě píše, že tato šelma bude nutit lidi, aby si „všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci dali znak na pravou ruku. A nikdo nemohl ani kupovat, ani prodávat, když neměl znak.“

A o jednu stránku dále se v Apokalypse píše: „Hle bílý oblak a na oblaku seděl Někdo, podobný Synu Člověka. Na hlavě měl zlatý věnec a v ruce ostrý srp. Tu vyšel z chrámu anděl a volal mohutným hlasem na toho, který seděl na oblaku: „Přilož srp a řež, neboť přišla hodina žně.“ A ten, kdo seděl na oblaku, přiložil srp k zemi a sklidil zemi.“

Co znamenají tyto dva citáty z Apokalypsy a jak se sebou vzájemně souvisí?

V Apokalypse jako celku se píše o soudu nad lidstvem. Píše se v ní o závěrečné sklizni lidských duší. Ty dobré budou jako pšenice shromážděny v Pánově sýpce a ty zlé budou jako plevy spáleny v ohni. Toto vše naznačuje uvedený druhý citát o Synu Člověka.

Nadcházející čas sklizně budeme moci poznat podle určitých příznaků. Mezi jiným také podle toho, že šelma bude nutit lidi přijmout znak na svou ruku, protože bez něj nebudou moci ani kupovat, ani prodávat.

K tomu došlo během pandemie a tyto skutečnosti si měli dát lidé do vzájemných souvislostí. Proto nám to bylo přece dáno, abychom to znali, když to přijde, a abychom se dokázali správně zachovat. Abychom odolali nátlaku šelmy, protože jinak „budeme pít nemíchaného vína Božího hněvu.“

Všechny uvedené indicie nasvědčují tomu, že v současnosti žijeme v době Velké očisty. Že žijeme v době žně, kdy se rozhoduje o duchovním bytí každého z nás. Kdy se rozhoduje o tom, zda se konečně dokážeme vzchopit k trvalému chtění dobrého a čistého v každém okamžiku dne. Zda se dokážeme vzchopit k laskavému a úcty plnému přístupu vůči svým bližním. Zda se dokážeme vzchopit k lásce k Bohu, projevující se snahou poznávat a naplňovat jeho Vůli.

V současnosti se rozhoduje o tom, zda se na základě vlastního duchovního obrození a očištění staneme zrnkem pšenice, hodným toho, aby bylo shromážděno v Pánově sýpce. Nebo jestli toto všechno budeme ignorovat a budeme se zaměřovat tak, jako dosud, pouze na hmotné. Pouze na hodnoty hmoty, kterými jsou peníze, zisk, majetky, moc, sláva, kariéra a užívání si, na základě čehož budeme přiřazeni ke plevám a spáleni v ohni.

Pšenice, nebo plevy? Nadřazení hodnot ducha nad hmotu, nebo nadřazení hmotných hodnot nad ducha? O to dnes jde! O tohle se dnes hraje! O tomto se dnes rozhoduje! Charakterem svého současného života a jeho hodnotovým zaměřením vynáší v dnešní vážné době očisty rozsudek každý sám nad sebou. Je nesmírně důležité, aby každý člověk, v současnosti žijící na zemi, dokázal učinit ve svém životě zásadní obrat směrem ke Světlu, k dobru, k čistotě, k lásce k bližním a k Bohu.

Temné síly vědí o těchto skutečnostech a všemožně se snaží, aby se to lidem nepodařilo. Mocní našeho světa, otevřeně se hlásící ke službě satanskému principu, donutili obyvatelstvo celé planety k masivnímu očkování experimentálními a neodzkoušenými vakcínami. Tito lidé vytvořili covid, vytvořili pandemii, vyvinuli vakcíny a nutili obyvatelstvo do vakcinace.

A to všechno ze dvou důvodů. Prvním je záměrná depopulace planety, kterou chtějí mít sami pro sebe, spolu s miliardou otroků, určených k poskytování základního servisu elitě.

Druhým, mnohem hrozivějším důvodem, je temný záměr připravit lidi předčasnou smrtí o čas, aby v probíhající očistě země nestihli uskutečnit své duchovní obrácení. Temnota ví, jak je nesmírně důležitá každá minuta našeho současného života, protože v ní můžeme učinit hodnotový obrat směrem ke Světlu, a tím k záchraně vlastního bytí. Předčasná smrt, způsobená vakcinací, o tuto možnost mnoho lidí připravila. Obrala je o čas, ve kterém se mohli duchovně obrodit. Toto je ta nejzákeřnější věc, provedená temnem prostřednictvím jeho pozemských přisluhovačů. Podařilo se ji uskutečnit i přesto, že jsme před ní byli varováni v Apokalypse.

Pozemská smrt není tragédie, protože po ní člověk dále pokračuje ve své existenci. Avšak předčasná smrt v době Velké očisty země, která nás připraví o možnost duchovní přeměny k dobrému, čistému a Světlému, takováto smrt je děsivou tragédií, protože člověku nesmírně komplikuje možnost jeho obratu ke Světlu a může pro něj znamenat nastoupení cesty do duchovní záhuby.

Vědomí, že člověk je očkován, vědomí, že nebyl dostatečně duchovně bdělý a podcenil varování z Apokalypsy, které ho na to upozorňovalo, vědomí, že byl člověk takto zákeřně oklamán temnem, aby byl připravený o drahocenný pozemský čas určený k jeho duchovnímu procitnutí, vědomí tohoto všeho by mělo být pro očkované lidi silným impulsem k zahájení duchovní přeměny vlastní osobnosti, spočívající v urychleném obratu už jen k dobrému, čistému a Bohu milému. Uskutečnění takovéto duchovní přeměny osobnosti je v dnešní době očisty životně důležité pro každého z nás, ale pro očkované zvlášť.

Tyto závažné informace nejsou zprostředkovávány proto, aby se šířil strach, ale proto, aby na jedné straně demaskovaly záludné tahy temna, a na druhé straně aby veřejnosti ukázaly, jak všechny temné nástrahy překonat tím, že se ze všech sil upneme ke Světlu.

Žel, lidé si žijí své životy, ponořeni do hmotných starostí, a ve své duchovní vlažnosti si myslí, že žádná výjimečná doba nenastala. Že nenadešla žádná plnost času a neprobíhá žádná Velká očista. Že slova o proroky předpovídaném soudu nad lidstvem jsou jen náboženským výmyslem, který se nikdy dones nenaplnil, protože vždy dosud to byly jen plané předpovědi.

Ale tentokrát se mýlí! Hrozně se mýlí! Soud nad lidstvem je tady! Je již v plném proudu v úrovni nejvnitřnějších pohnutek lidí a také současné vnější dění, předpovězeno v Apokalypse tomu nasvědčuje.

Buďme si tedy toho vědomi! Buďme si vědomi toho, že konečný rozsudek v tomto velkém všeobecném třídění lidstva si vynese každý sám nad sebou. A to tím, zda se obrátí k Bohu, nebo zůstane k němu lhostejný. Tím, jestli začne žít ctnostný a čistý život, nebo to bude ignorovat. Tím, jestli začne jednat s úctou ke všem lidem, nebo nezačne. Tímto způsobem každý sám sebe buď ospravedlní, nebo odsoudí.

Vzpamatujme se proto, uvědomme si vážnost doby a nestaňme se svou duchovní lhostejností sami sobě soudci, kteří odsoudí svou duši do věčného zatracení.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/


Zpět na „Volný pokec“