Bojím se,že..(téma o ropné krizi, Číně, 3.světové válce,...)

[Loco]

Indie předhonila Čínu. Důsledky pocítí celý svět


ANALÝZA. Pád Číny z vrcholu žebříčku nejlidnatějších zemí je pro Indii příležitostí i výzvou. Pro Čínu jde o problém – populace stárne a kýžený baby boom se nekoná. Ani přetížená planeta si neoddychne, o slovo se hlásí Afrika.

Už léta odborníci vyhlíží den, kdy post nejlidnatější země světa přebere po Číně Indie. Podle údajů Národního statistického úřadu (NBS) činil počet obyvatel pevninské Číny na konci roku 2022 přibližně 1 411 750 000, což je o 850 000 méně než na konci předchozího roku.

Počet úmrtí v Číně poprvé za více než 60 let převýšil počet narozených dětí. Naposledy se tak stalo za éry Mao Ce-tunga, kdy jeho hospodářská politika známá jako Velký skok vpřed stála život 36 milionů lidí.

Ty nejpesimističtější prognózy studie Šanghajské akademie sociálních věd předvídají, že by Čína mohla mít v roce 2100 pouze 587 milionů obyvatel, tedy méně než polovinu dnešního počtu.

Kód: Vybrat vše

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-indie-predhonila-cinu-dusledky-pociti-cely-svet-223794

[Igráček]

Čínský prezident Si Ťin-pching čelí úvěrovému fiasku. Jeho plány prokouklo stále více zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching doufal, že s novou hedvábnou stezkou vytvoří životní deal. O deset let později ale Čína čelí úvěrovému fiasku. A stále více zemí, zejména v Africe, prokouklo plány Čínské lidové republiky, tvrdí v analýze německý týdeník Focus. Jde o stěžejní čínský projekt, jehož prostřednictvím měl být poskytnut bilion amerických dolarů ve formě úvěrů na investice po celém světě. Ještě před koronapandemií bylo jasné, že mnoho zemí, které jsou v Pekingu zadluženy, si již nemůže dovolit splácet úroky.

Kód: Vybrat vše

https://ekonomickydenik.cz/cinsky-prezident-si-tin-pching-celi-uverovemu-fiasku-jeho-plany-prokouklo-stale-vice-zemi/

Docela k zamyšlení. Například ten neblahý osud Cejlonu.

[Ryšák]

Vzniká nový pakt proti Číně. USA představily detaily

V San Diegu v Kalifornii je druhá největší námořní základna Spojených států, sídlí tam většina povrchových plavidel tichomořské flotily i jediná loděnice na výstavbu ponorek na západním pobřeží. Pokud by vypukla válka mezi USA a Čínou, San Diego, spolu s Havají, kde je velitelství tichomořské flotily, by se tak stalo centrem amerického válečného snažení. Nebyla nejspíš náhoda, že minulý týden tam lídři USA, Austrálie a Británie představili detaily nového protičínského paktu.

Dohoda známá jako AUKUS byla oznámena již zhruba před osmnácti měsíci. Bezprostředním výsledkem byla hluboká uraženost Francouzů. Ti měli dodat Austrálii náhradu za jejich stárnoucí ponorky. V rámci AUKUS se ale Australané zavázali zrušit francouzský nákup a obdržet za ně americké, navíc s jaderným pohonem místo dieselového. Celého obchodu se také měla účastnit Velká Británie. Paříž v reakci odvolala své velvyslance z Canberry a Washingtonu a vypočítavě neodvolala ambasadora z Londýna, neboť Britové jsou prý jen „páté kolo u vozu“. Jak má vyzbrojení Austrálie ale přesně vypadat a jakou roli v celém projektu vlastně hraje Británie, však nebylo do minulého týdne jasné.

Kód: Vybrat vše

https://echo24.cz/a/HWFFA/tydenik-echo-analyza-dilemata-zahranicni-politika-usa-proti-cine