Vojsko - Fórum

The Russian Ministry of Foreign Affairs has confirmed its absurd demands that NATO leave Bulgaria and Romania, implying that all NATO members who joined the Alliance after 1997 shouldn’t be in NATO. These include a total of 14 states — former Warsaw Bloc countries with several former Soviet and Yugoslavian republics.
On 19 January, Russian Deputy Foreign Minister Sergei Ryabkov said Russia was ready to consider either discarding the “formula of the Bucharest summit” which had put Ukraine and Georgia on a membership track, or a US commitment to “never vote for Ukraine and other countries to join NATO.”
With his statement, Ryabkov statement has de-facto narrowed down multiple extreme demands that Russia had put forward to the US and NATO a month ago to only one: keeping Ukraine and Georgia away from NATO.

Postoj Spojeného království v aktuálním vyhroceném sporu o Ukrajinu je ve světovém měřítku nezvykle ostrý. Tamní vláda jako jedna z prvních poslala do Kyjeva obranné zbraně a dává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně najevo, jak se v případě vojenské ofenzívy zachová. Důvody vysvětloval v úterý poslancům přímo premiér Boris Johnson. V řeči si vypomohl příkladem s Českou republikou.

„Česká republika, v samém srdci Evropy, stovky mílí vzdálená od Ruska, by musela žádat Kreml o povolení, pokud by chtěla pozvat na společné cvičení německou pěchotu či jen pomoct se stavbou protipovodňových zábran,“ řekl ve Westminsteru Johnson.

Finská armáda zvyšuje bojovou pohotovost kvůli napětí, které souvisí s ruskou vojenskou přítomností u hranic s Ukrajinou. Finsko, které není členem NATO, má s Ruskem dlouhou hranici a také složitou historii, píše agentura Reuters.

„Pohotovost (finských obranných sil) byla posílena vzhledem k tomu, že situace v blízkých oblastech se stala nestabilnější,“ uvedl s odkazem na oblast Baltského moře plukovník Petteri Kajanmaa, vedoucí katedry válečnictví na Finské národní obranné univerzitě.

V Estonsku ve středu přistálo šest amerických stíhaček F-15. Jde o součást opatření v rámci posilování východního křídla NATO. Aliance tím reaguje na stoupající napětí ve vztahu s Ruskem kvůli Ukrajině.

NATO v pondělí uvedlo, že uvádí své síly do pohotovosti a posiluje východoevropské spojence dalšími loděmi a stíhačkami, což Rusko odsoudilo jako západní „hysterii“. Oznámení NATO se nicméně nezmínilo o rozmístění amerických stíhaček v Estonsku.

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek
Do Česka přišla obleva, ale na mezinárodní scéně přituhuje. Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou stoupá. A protože se česká zahraniční politika otevřeně hlásí ke spojenectví s Ukrajinou, sílí na domácím rynku obavy z důsledků konfliktu.

Jde jako obvykle hlavně o plyn. Ten Rusové tradičně nepovažují za normální obchodní komoditu, ale za prostředek politického nátlaku. I jejich vojáci si vesele zpívají o tom, že když bude Ukrajina nebo Evropa Rusko zlobit, tak jim prostě zastaví plyn. A ruské publikum tomu nadšeně tleská.

V dalších letech ruská ekonomika prudce rostla a v roce 2013 činil HDP per capita 15 974 dolarů. Rusové se ve své historii nikdy neměli lépe. Anexe Krymu v roce 2014 a následná válka na Donbasu i sankce uvalené na Rusko ovšem srazily HDP na hlavu v roce 2015 na 9313 dolarů a o rok později na 8704 dolarů, tedy na úroveň za hypoteční krize. Zotavení v roce 2019 na 11 497 dolarů ale ukazovalo, že se Rusku nedaří dosáhnout úrovně z časů před anexí. Hodnota pak začala klesat kvůli pandemii. Rusko v době útoku skutečně nebylo v dobré kondici.