Vojsko - Fórum

Při útocích v Iráku zemřely dvě desítky lidí. Bomby zabíjely u sunnitských mešit
Nejméně 21 lidí zabily dva bombové útoky poblíž sunnitských mešit v Bagdádu. Zraněných jsou desítky. Je to další ze série útoků, které Irákem otřásají od začátku ramadánu. Jen v červenci mají atentáty v zemi na svědomí už 330 obětí.

K útokům na irácké věznice se přihlásil Islámský stát v Iráku, odnož Al-Káidy
Teroristická organizace Al-Káida se dnes přihlásila k útokům na dvě irácké věznice v Tadží a Abú Ghrajbu. Do akce, která začala v noci na pondělí, nasadila 12 automobilů s výbušninami. Zemřelo při ní na 40 lidí.

Při závěrečných oslavách ramadánu zemřelo v Iráku nejméně 70 lidí
Při oslavách svátku k ukončení ramadánu zemřelo v Iráků při bombových útocích nejméně 69 lidí. Dalších 200 lidí výbuchy v Bagdádu a dalších iráckých městech zranily.

Bomby, únosy, útěk. V Iráku už nezbyli skoro žádní křesťané
V Iráku žilo před deseti lety více než milion křesťanů. Bombové útoky, únosy duchovních a další násilnosti však drtivou většinu donutily svou zemi opustit. Mnozí nemají kam utéct a zkoušejí štěstí v sousedních zemích. Tam ovšem často zjistí, že si příliš nepomohli.

Ve čtvrti Dourá na jihu Bagdádu stojí sedm kostelů. Ještě před pár lety všechny fungovaly. Potom u dvou z nich vybuchla auta naložená trhavinou a do ostatních zkrátka přestali chodit lidé. Okázalé náboženské obřady byly zkrátka příliš nebezpečné, protože islámské militanty přitahovaly. Dnes tak z původních sedmi křesťanských svatostánků fungují na bagdádském předměstí jen dva.

"Bývali jsme jedna z největších křesťanských komunit v celém Iráku, žilo tu asi 30 tisíc věřících rodin. Teď nás tady jsou dva tisíce. Křesťané se ve vlastní zemi najednou cítí jako cizinci, tak odcházejí," líčí dourský arciděkan Temácius Eša.

Teherán: Irák je náš přítel, pomůžeme mu bojovat s al-Káidou
TEHRÁN/BAGDÁD - Íránská armáda je připravená pomoci Iráku v boji proti teroristům z al-Káidy, kteří ovládli některé části západního Iráku, řekl v pondělí zástupce náčelníka generálního štábu íránské armády Mohammad Hedžází. Irácká armáda chce teroristy vytlačit z měst Fallúdža a Ramádí, premiér vyzval občany a kmenové vůdce, aby v boji proti Al-Káidě pomohli. Z Fallúdže začali prchat civilisté.

Hedžází prohlásil, že Írán je schopen Iráku poskytnout vojenské vybavení i poradce, pokud o to Bagdád požádá. "Irák je náš přítel," prohlásil generál, ale vyloučil vyslání vojáků. Íránci pomáhají vojensky také syrské vládě v jejím boji proti opozici.

Také americký ministr zahraničí John Kerry v neděli řekl, že Spojené státy poskytnou irácké armádě podporu, ale nevyšlou do Iráku vlastní jednotky.


No na to že spolu ne zas ták dávno vedli dlouhou a kravavou válku. Spíš jde o získání vlivu.

Vojenský zásah v Iráku? Vyjednávači chtějí smír
Bagdád - Armádní ofenzívě v irácké provincii Anbár se snaží zabránit vyjednavači, kteří usilují o to, aby radikálové napojení na Al-Káidu opustili před deseti dny obsazené město Fallúdža a předali ho sunnitským kmenovým vůdcům.

Dokud bude úsilí o vyřešení situace mírumilovným způsobem pokračovat, armáda nezasáhne, potvrdily vojenské zdroje. Případný vojenský úder se tak podle agentury Reuters nejspíš oddálil.

Vojáci, tanky i dělostřelectvo nicméně zůstali rozmístění v okolí města Fallúdža, které leží asi 70 kilometrů západně od metropole Bagdádu, a vyčkávají na další vývoj. Fallúdžu a část provinčního střediska Ramádí obsadila 1. ledna organizace, která si říká Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), jež bojuje i v sousední Sýrii.

Podle zdravotníků z provincie Anbár od té doby při střetech zemřelo nejméně 60 civilistů, militantů a dalších bojovníků ze sunnitských kmenů. Kolik zemřelo vojáků, již neuvedli.

bodaj by bol uz konecne na celom svete mier ..

LT.Michal píše:bodaj by bol uz konecne na celom svete mier ..

To nebude nikdy. Ale i tak teď zažíváme období relativního míru. Za poslední roky byly maximálně lokální konflikty, nic velkého. Ovšem něco mi říká, že si zaděláváme v dlouhodobém hledisku na problém.

Duke píše:

LT.Michal píše:bodaj by bol uz konecne na celom svete mier ..

To nebude nikdy. Ale i tak teď zažíváme období relativního míru. Za poslední roky byly maximálně lokální konflikty, nic velkého. Ovšem něco mi říká, že si zaděláváme v dlouhodobém hledisku na problém.

dufam ze v buducnu nebude problem, no relativny mier je ako taky, len aby sa americania nezblaznili a nevymysleli by nieco, lebo to by v tejto technike znamenalo koniec a katastrofu.

Desítky mrtvých při bojích s islamisty v Mosulu i Bagdádu
Bagdád – Desítky lidí dnes zemřely při bojích mezi armádou a islamisty v Iráku. Nejméně 47 životů si podle Reuters vyžádaly exploze v šiítských čtvrtích Bagdádu. BBC zase zmiňuje minimálně 30 obětí střetů v severněji položeném městě Mosulu. Podle svědků šlo hlavně o zajatce sunnitských ozbrojenců, kteří nepřežili bombardování vojenskými letouny. Armáda incident nepotvrdila. Také Kurdové na severu Iráku zahájili ofenzivu proti bojovníkům z Islámského státu (IS), kteří ovládají několik měst v oblasti.

Násilností v Bagdádu přibývá zejména od doby, kdy v červnu radikální sunnitští islamisté z organizace Islámský stát ovládli severní oblasti Iráku a také část západní provincie Anbár. Armáda se sice snaží, aby bojovníkům zabránila přiblížit se k Bagdádu, v metropoli ale přibývá bombových útoků, zejména v šíitských čtvrtích.

K zahájení kurdské ofenzivy došlo v oblasti asi 40 kilometrů jihozápadně od Irbílu, který je metropolí iráckého Kurdistánu. Proti islamistickým ozbrojencům se podle agentury AFP postavili jak Kurdové, tak zástupci Sýrie a Turecka. Vysoce postavený kurdský představitel Džabbár Javár uvedl, že kurdské bezpečnostní složky kvůli bojům s radikály obnovily spolupráci s ústřední iráckou armádou. Irácký premiér Núrí Málikí již v pondělí iráckému letectvu přikázal, aby Kurdy podpořilo.

"Změnili jsme taktiku. Místo toho, abychom zaujímali obranné postavení, začali jsme útočit. Nyní bojujeme s Islámským státem v Machmúru," uvedl Javár, který má na starosti činnost pešmergů.

Při ranních náletech iráckého letectva zahynulo v Mosulu asi 60 islamistů. Jejich terčem se stala budova věznice, kterou radikálové využívají jako náboženský soud a rovněž jako vězení. Asi 300 zadržovaných lidí bylo při náletech osvobozeno, uvedla státní televize s odvoláním na nejmenované zdroje z iráckých zpravodajských služeb. Mosul je největším městem iráckého severu a do rukou radikálů padl již v červnu

same zle spravy tak to sa mi nepaci cakam uz na nieco pozitivne, uz by bolo nacase to trosku obratit

Kurdové postupují v ofenzivě. S pomocí USA se snaží dobýt obří přehradu
Kurdské jednotky se vzdušnou podporou Američanů chtějí znovu získat kontrolu nad přehradou u severoiráckého Mosulu. Nad strategickým vodním dílem získali začátkem srpna kontrolu ozbrojenci z organizace Islámský stát (IS). Během soboty proti nim USA uskutečnily devět leteckých útoků.

Americké letouny v sobotu udeřily poblíž města Irbíl a přehrady u města Mosul. Informovalo o tom podle agentury Reuters velitelství ozbrojených sil USA.

Útoků se zúčastnily stíhací i bezpilotní letouny, které zničily či poškodily 14 vojenských vozidel, píše BBC. "Všechny letouny bezpečně opustily oblasti útoků," uvedlo velitelství. Dodalo, že útoky byly podniknuty na podporu humanitárního úsilí a k ochraně amerických osob a zařízení v Iráku.

"Pešmergové (kurdští bojovníci) převzali, s americkou podporou, kontrolu nad východní stranou přehrady," řekl AFP generál Abdal Rahmán Kuríní. "Zabili jsme několik členů IS. Pokračujeme v postupu," dodal generál.

Přežili Saddáma, spolkli zradu USA. Pešmergové dále sní o svém státě

Pešmergové s pomocí USA dobývají zpět ztracené území, které od června kontrolují radikálové z organizace Islámský stát. Kurdští bojovníci se nezalekli brutality režimu Saddáma Husajna ani islamistů. Vytouženou nezávislost ale zatím nevybojovali.

Kurdská armáda začala vznikat již na konci devatenáctého století. Termínem pešmergové, který doslova znamená „ti, kdo čelí smrti“, své vojsko vůbec poprvé označila Mahabadská republika, která byla vyhlášena v lednu 1946 a zanikla téhož roku. I přes její kratičké trvání mnozí pokládají nevelkou republiku na území Íránu za vůbec první nezávislý kurdský stát.

Poté, co Írán opět získal kontrolu nad územím Mahabadské republiky a její představitele popravil, se kurdská armáda rozpadla. Obnovila se opět v Iráku po vojenském převratu Abdala Karima Kásima, jemuž pešmergové od roku 1958 pomáhali potlačit několik arabských povstání.

Kásim se ale začal bát vlivu kurdského vůdce Mustafy Barzáního, což vyústilo v otevřený konflikt mezi Kurdy a Kásimovým režimem. Guerillová válka posléze pokračovala i po baasistickém převratu.

Situace se na čas uklidnila, když vláda v roce 1970 vydala manifest, jímž uznávala kurdskou národnost a Kurdům mimo jiné sliboval autonomní správu svých oblastí a jazyková práva.