Michal Kroužek píše:O britských protiletadlových raketách něco nemáš?
Tak první se používaly neřízené rakety proti svazům letadel, kvůli jejich značnému rozptylu.
První baterie vznikla v roce 1940 s 64 jedno- a dvouhlavňovými (později i vícehlavňovými) raketomety pro přehradnou palbu. O dva roky později bylo brigád kolem 100.
Rakety měly průměr 50,8 (2"), 76,2 mm (3" - UP3) nebo 127 mm (5"). UP3 měřila na délku 1,22 m a vážila 49,8 kg. Modernizovaná verze byla o 0,61 m delší a o polovinu lehčí s 4kg hlavicí, dostup byl 9 000 m. Používány byly kontaktní, časovací, nespolehlivé fotoelektrické zapalovače a později radiozapalovače.
Podobné rakety se používaly i na lodích, často také k podpoře vylodění.
Rakety byly také používány k vynášení pramálo účinných ocelových lan, které se po oddělení pomalu snášely na padácích a fungovaly podobně jako přehradné balóny.
Ke konci války Britové vyvinuli Stooge, což byla okřídlená raketa s rozpětím 2,07 m, délkou 2,29 m (3,20 m se startovacím stupněm (24,9 kN)) a průměrem 305 mm se 100 kg hlavicí. Za hlavicí byly řídící přístroje a pohon tvořila čtveřice motorů na TPH s tahem 2,85 nebo 3,38 kN (liší se dle zdroje), dolet byl okolo 13 km. Hlavním úkolem měla být obrana proti Kamikadze, ale na to už rakety přišly moc pozdě, protože skončila válka a další práce byly zastaveny.