Hudba - Básničky: Sedlák a smrt (možná scénka pro 3 osoby)

Vše o hudbě a to hlavně o nevojenské.
J. Knížek
Rotmistr
Rotmistr
Příspěvky: 119
Registrován: sob 23 kvě, 2009 20:12
Bydliště: Praha

Hudba - Básničky: Sedlák a smrt (možná scénka pro 3 osoby)

Příspěvekod J. Knížek » úte 8 čer, 2010 1:03

Sedlák a smrt - od Hanse Sachse (15. století)

Šel sedlák hledat kmotra kdysi
a mysle, koho vyvolí si,
setkal se zrovna za svým rohem,
tak z nenadání - s Pánem Bohem.

"Kam, sedláče, tak pospícháš?"

"Jdu hledat kmotra, Otče náš."

"Tož já ti půjdu, vem si mne."

"Ó Pane Bože, za nic ne,
Ty nedovedeš dělit rovno;
jedněm dáš moc a druhým - skrovno."

Kus dále Smrt jej zahlídla
a za kmotra se nabídla:
"Vem, sedláče, si mne, ó vem,
já udělám tě doktorem,
že zbohatneš co nevidět !"
Tak smluvili se o všem hned.

Smrt zanesla pak dítě křtít
a kmotra učila léčit lid :
"Když přijdeš", praví, "k nemocnému,
pozornost věnuj mně, ne jemu.
Uvidíš-li mne v hlavách stát,
pak marno bude pomáhat;
v nohách-li však, pak pracuj s chutí
a neboj se, já pomohu ti".

Bohatý sedlák ochořel
a doktor náš ho léčit šel.
Měli jej za spasitele,
leč doktor se tvářil kysele.
Myslel jen na kmotřičku svoji -
V tom ejhle! kmotra v nohách stojí!

" Vrátím ti zdraví, vzácný statek,
když zaplatíš mi dvanáct zlatek."

"Ovšeže, ovšem, budu rád,
jen budu-li zas moci vstát."

A vskutku! Sedlák nabyl zdraví.
Doktor měl z toho plno slávy.
Pak vždy, když léčit přicházívá,
se po kmotřičce jenom dívá:
když stojí v hlavách, bývá běda,
když v nohách, doktor umřít nedá.
Vše jeno, k němu proto chodí,
doktor se v penězích jen brodí.
As po deseti letech ale
Smrt dostaví se nenadále
a k doktoru se do hlav protře:

"Čas nejvyšší už jíti, kmotře!"

A lékař prav: "Pravdu máš,
jen dovol ještě očenáš.
Jak s modlitbou tou hotov budu,
já rád a ihned s tebou půjdu."

"Dobrá, mám počkat, povídáš?"

A doktor začal očenáš,
leč modlil se jen prvá slova.
Šest roků začínal vždy znova.
Smrt podívat se přicházela,
on nikdy nebyl hotov zcela.

Když dál už nemohla to snést,
tož vymyslila si naň lest:
v podobě muže nemocného
se položila na práh jeho
a žalně sténala:
"Ach pane,
dřív soužení mé nepřestane,
Vy bohulibě za mne až
se pomodlíte očenáš"

Modlitba odříkána byla
a Smrt mu - krkem zakroutila;
řekla jen: "Já ti dám tvou lest!"

Už dávné pořekadlo jest:
Od smrti není léku! - kdesi cosi,
i vás ta zubatá jednou skosí.

Zdroj: Archiv DAMU, Masopustní hry a šprýmy, sekce: veršované pohádky a příběhy
Vložil J. Knížek

J. Knížek
Rotmistr
Rotmistr
Příspěvky: 119
Registrován: sob 23 kvě, 2009 20:12
Bydliště: Praha

Hudba - Básničky: Tak zle není

Příspěvekod J. Knížek » čtv 15 črc, 2010 0:17

Tak zle není, jako bylo
v mnohý zašlý čas,
přečkali jsme mnohou psotu,
přečkáme ji zas.

Bušili jak v kovadlinu
v naši tvrdou leb,
vesele jim odpovídal
husitský náš cep.

Stokráte nás zadupali,
jako kroupy klas,
stokráte jsme znovu vstali,
a teď vstanem zas!

Vstanem, jako poražený
z prachu vstane muž:
jenom otrok poslouchává,
když kdo řekne: „Služ!"

A když hrozí pouty svými:
„Teď poslouchej mne!"
muž s tou tváři ublácenou
vzdorně řekne: „Ne!"

J.V.Sládek - Z předválečné čítanky


Zpět na „Hudba“