Projekt 1164 Atlant (v kódu NATO třída Slava) je třída konvenčních raketových křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Křižníky této třídy jsou určeny především k boji proti hladinovým cílům. Do rozpadu SSSR byly postaveny tři jednotky této třídy, které přešly do výzbroje námořnictva Ruské federace. Nedokončené čtvrté plavidlo získala Ukrajina.Stavba dalších křižníků vylepšeného projektu 1164.1 byla zrušena.
Re: Projekt 1164 Atlant (třída Slava)
Napsal: čtv 14 dub, 2022 16:15
od Hansík
Moskva (ex Slava) (1976)
Moskva (rusky Москва) je raketový křižník ruského námořnictva a vedoucí loď třídy projektu 1164 Atlant. Do služby byl přijat roku 1982 jako raketový křižník sovětského námořnictva Slava (rusky Слава). Po rozpadu Sovětského svazu přešel do nástupnického ruského námořnictva a roku 1996 byl přejmenován na Moskva. Je vlajkovou lodí Černomořského loďstva a patří k nejsilněji vyzbrojeným lodím ruského námořnictva.
Russland verliert wohl sein wichtigstes Kampfschiff – was bisher bekannt ist Gesunken oder nicht gesunken – das ist die Frage, die Beobachter im Fall des russischen Kriegschiffes "Moskwa" derzeit umtreibt.
Sicher ist: Bei einer Explosion Mittwochnacht ist das Schiff im Schwarzen Meer vor der Küste der Ukraine schwer beschädigt worden. Was die Explosion auslöste - ein ukrainischer Angriff oder Selbstverschulden der Besatzung - ist derzeit genauso unklar, wie der genaue Zustand des Schiffes. Hier ein Überblick, was wir wissen und was nicht:
Sinking of the Moscow cruiser - Air defense of the Slava class [Ukraine War 2022]
Re: Projekt 1164 Atlant (třída Slava)
Napsal: stř 14 pro, 2022 17:24
od Grizz
Jak šla Moskva k ponorkovému loďstvu:
„Přílišná sebevědůra je zničila.“ Ukrajinci přiblížili operaci na potopení křižníku Moskva Ukrajincům pomohlo při dubnovém potopení křižníku Moskva opakovaně počasí. Jejich střely Neptun, které při útoku na vlajkovou loď ruské Černomořské flotily použili, si neúspěšně odzkoušeli už na začátku invaze. Panuje také podezření, že vývoj střel byl cílem sabotáže. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda, který na toto téma vedl desítky rozhovorů s ukrajinskými vojenskými činiteli. List rovněž odmítá tvrzení některých západních médií, že se křižník podařilo potopit za přispění spojenců Kyjeva. Od rána 13. dubna byla obloha nad Černým mořem podél ukrajinského pobřeží zatažena těžkými dešťovými mraky. Operátor systému Neptun měl tehdy k dispozici pouze konvenční radary, které nevidí na cíle vzdálenější než 18 kilometrů. K průzkumu nemohly být nasazena letadla ani drony Bayraktar. Křižník Moskva, plující v tu chvíli ve vzdálenosti 120 kilometrů od pobřeží, měl zřejmě pocit, že je zcela v bezpečí.
