TANK IS-3

Uživatelský avatar
Juris
Četař
Četař
Příspěvky: 59
Registrován: úte 10 úno, 2009 7:46
Bydliště: Veselí 134
Kontaktovat uživatele:

TANK IS-3

Příspěvekod Juris » úte 17 bře, 2009 9:34

Obrázek

Prvotní impulz k vývoji tanku IS-3 se dá vystopovat až k bitvě u Kurska v létě roku 1943. Přestože zvítězili, ztratili Sověti v této bitvě obrovské množství tanků a hodlali se z toho poučit. Proto vyslali na bojiště komisi odborníků z Vojenské akademie mechanizace a motorizace vedenou inženýrem A. Zavjalovem. Komise měla prozkoumat vraky zničených strojů a vyvodit doporučení pro další vývoj tanků. Jedním z hlavních závěrů průzkumu byla nutnost zvýšení odolnosti čelních partií tanků neboť to bylo místo nejčastějšího dopadu a průniku nepřátelských střel.

Toto doporučení si vzaly za své dva konkurenční týmy konstruktérů, které se pustily do vývojových prací na novém tanku. První tým z Kirovského závodu v Čeljabinsku vedli N. L. Duchov a M. F. Balži. V čele druhého týmu z experimentální továrny číslo 100 potom stáli J. Y. Kotin a A. S. Ermolajev. Tak vznikly dva konkurenční projekty, které byly v létě 1944 předvedeny náčelníkovi tankového průmyslu V. A. Malyševovi. Každý z nich Malyševa něčím zaujal. U projektu čeljabinské továrny to byla velmi moderně pojatá věž kónického tvaru jejíž konstrukce umožňovala dosáhnout velké odolnosti stěn. Kotinův projekt zase zaujal velmi specificky řešenou čelní stěnou trupu, která byla dílem designérů G. N. Moskvina a V. I. Tarotka.

Po zhodnocení obou projektů bylo rozhodnuto, že v zájmu efektivity budou nadále pokračovat práce pouze na jediném stroji, který v sobě zkombinuje to nejlepší z obou návrhů. Tím nejlepším byla právě věž a příď trupu. Projekt dostal označení Objekt 703, ale bývá uváděn také pod názvem Kirovec-1. Práce probíhaly v čeljabinské továrně a první prototyp nového tanku byl dokončen v říjnu 1944. Po absolvování továrních jízdních testů byl odeslán do Moskvy k testům armádním. Na průběh testů se přijel osobně podívat maršál tankových vojsk SSSR P. A. Rotmistrov a byl velmi potěšen tím jak si tank vedl. Po dokončení zkoušek byl prototyp v prosinci 1944 předveden A. M. Vasilevskému a G. K. Žukovovi. Ti potom o stroji referovali samotnému Stalinovi. Stalin následně schválil zahájení sériové výroby tanku pod označením IS-3.

Obrázek

Podvozek tanku IS-3 byl odvozen z podvozku staršího IS-2. Opět se zde setkáváme se šesti pojezdovými koly na každé straně. Kola byla celokovová, opatřená prolisy a každé bylo zavěšeno a odpruženo samostatně pomocí torzní tyče. Přední napínací kolo bylo stejné konstrukce jako kola pojezdová. Vzadu bylo ozubené kolo hnací. Nahoře podpíraly pás tři malé celokovové kladky. Pásy byly široké 65 cm.

Trup tanku hned na první pohled zaujal svojí již zmiňovanou přídí ve tvaru jakéhosi klínu. Na špici trupu se na sebe pod ostrým úhlem napojovaly dolní a horní pancéřová deska. Horní deska však byla ještě dále zalomená nebo lépe řečeno byla tvořena spojením dvou desek, které byly skloněné jak vůči horizontální tak vůči vertikální rovině. Horní část trupu se tak od špičky nosu zvedala směrem dozadu a naopak klesala směrem od středu k bokům. Jednotlivé pancéřové desky byly spojeny pomocí svařování. Na čele trupu byl pancíř tanku silný 120 mm (někdy bývá uváděno 110mm). Boky trupu měly sílu 90 mm a zádní stěna 60 mm.

Popsané originální řešení přídě přinášelo zvýšení odolnosti protože od skloněného pancíře se dopadající střely lépe odrážely. Při troše fantazie připomínala příď tanku nos štiky a vojáci tak tanku občas skutečně přezdívali. Na hranu horních zalomených desek navazovala další mírně zkosená plocha ve tvaru trojúhelníku. Teprve až za ní začínal rovný strop trupu. V této trojúhelníkové plošině byl vyříznutý průlez pro nástup a výstup řidiče. To představovalo podstatné zlepšení oproti tankům IS-2, u kterých řidič neměl vlastní průlez a v nouzi byl odkázán na dlouhou cestu skrz poklopy ve věži.

Obrázek

O existenci nového těžkého tanku se svět dozvěděl 7. září 1945. Toho dne se v dobytém Berlíně konala slavnostní přehlídka armád vítězných zemí. V rámci ní projelo před tribunami mimo jiné i 52 tanků IS-3. Nový stroj moderní konstrukce a působivé síly vyrazil západním vojenským a politickým činitelům dech. Mnohým z nich bylo v tu chvíli zřejmé, že právě sledují tank, který by teoreticky mohl být brzy nasazen proti nim samotným.

Tank IS-3 byl nesporně velmi moderně pojatým strojem, který předurčil směr vývoje obrněné techniky na další dekády. Přesto však trpěl celou řadou nedostatků. Mezi ně patřila například malá zásoba vezené munice a nízká frekvence střelby. Interiér věže byl stísnění a nepohodlný což byla daň za nízkou siluetu a zkosení stěn. Pohonná jednotka byla pro tak těžký stroj nedostatečná a často trpěla přetížením a z toho plynoucími poruchami. Rovněž převodovka nebyla právě nejspolehlivější.

Již roku 1946 proto vznikla odborná komise, která měla analyzovat nejzásadnější nedostatku tanku a navrhnout jejich řešení. Roku 1948 potom byl zahájen dvouletý projekt modernizace těchto tanků označovaný zkratkou UKN (Ustranenie Konstruktivnych Nedostatkov = odstranění konstrukčních nedostatků). V rámci této akce došlo k modernizaci převodovek, změně uložení motoru, montáži nových radiostanic a k dalším úpravám. Hmotnost tanku vzrostla po úpravách na 48,8 tuny. I přes modernizaci zůstával IS-3 nadále nespolehlivým.

Další modernizace proběhla koncem 50. let. V rámci ní dostaly tanky nové kulomety, nový motor i převodovku, byly instalovány přístroje pro noční vidění, modernizoval se systém chlazení, bylo instalováno protipožární zařízení, nové radiostanice pro vnitřní i vnější komunikaci a další. Modernizované tanky získaly nové oficiální označení IS-3M.

Mimo sovětskou získaly tento tank i armády dalších zemí. Roku 1946 to byla armáda Polska, která stroje testovala, ale nakonec je masově využívat nezačala. Jeden nebo dva testovací exempláře získala v roce 1950 také československá armáda. I v tomto případě však zůstalo jen u nich. Rovnou stovku tanků nakoupila armáda Egypta a to jak původních IS-3 tak modernizovaných IS-3M. Egypťané tanky bojově nasadili proti Izraeli. Izraelci během bojů několik těchto strojů ukořistili a stali se tak dalším národem, v jehož službách se IS-3 objevil. Neznámé množství strojů koupila také severní Korea.

Hmotnost 46,5 t

Délka 9,85 m

Šířka 3,39 m

Výška 2,45 m

Pohonná jednotka V-2IS

Maximální výkon 520 koní

Maximální rychlost 40 km/h

Pancéřování trupu
čelo 110(120) mm
boky 90 mm
záď 60 mm

Pancéřování věže
stěny 110 - 250 mm
strop 30(20) mm

Výzbroj

1 x kanon D-25T ráže 122 mm

1 x kulomet DT ráže 7,62 mm

1 x kulomet DŠK ráže 12,7 mm

Osádka 4 muži

Obrázek

Obrázek

Obrázek
JURIS

Zpět na „Tanky“