Heinkel He 111Z "Zwilling"
Bombardéru Heinkel He 111Z byly vyrobeny 2 prototypy a 10 sériových strojů He 111Z-1.
Osádka: 7-10
Motor: 5 x Junkers Jumo 211F-2
Rozpětí křídel: 35,2 m
Délka: 16,4 m
Výška: 4 m
Hmotnost:
- prázdný 21500 kg
- naložený 28600 kg
Zdroj: warbirdsresourcegroup.org
Heinkel He 111Z "Zwilling"
- Michal Kroužek
- Šéfredaktor
- Příspěvky: 4599
- Registrován: pát 11 srp, 2006 20:15
- Bydliště: Sezimovo Ústí, Česká Republika
- Kontaktovat uživatele:
Heinkel He 111Z "Zwilling"
Zbraně a vojenská technika a menší bratříček o airsoftu Airsoftmania.cz. Nově pak jsem i na Shinigami-san. Tam se věnuji civilnějším tématům.
Play Supremacy 1914, the free real-time strategy online games and the Browsergame of the Year 2009!
Play Supremacy 1914, the free real-time strategy online games and the Browsergame of the Year 2009!
- Montgomery
- Nadrotmistr
- Příspěvky: 164
- Registrován: úte 23 pro, 2008 0:03
- Bydliště: Lukavice
- Kontaktovat uživatele:
He
Proti tomuhle letadlu nejradši bojuju ve Sturmoviku.
Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionu statistika.
O hranice se nejedná, o hranice se střílí. T.G.M
Každá válka vede k míru. Já
O hranice se nejedná, o hranice se střílí. T.G.M
Každá válka vede k míru. Já
Hochu,
výroba He 111 Z nemohla být plýtváním materiálu, protože jich bylo vyrobeno jen 10. Němci byli známí svou úsporností a účelovostí a výroba He 111 Z měla svůj důvod. O co šlo:
Němci potřebovali dopravovat ohromné zásoby techniky a vojáků do Středomoří, do Afriky, ale hlavně na východní frontu. Těžký kluzák Me 321 "Gigant" byl pro takovou přepravu vhodný, ale jeho startovací (plně naložený) hmotnost byla tak ohromná, že pro něj Luftwaffe neměla tahač s požadovaným startovním výkonem. Generála Udeta napadlo r. 1941 při prohlídce Heinkelových výrobních hal, že by snad bylo možno spojit dva He 111 H-6 a vytvořit dvojče. K realizaci došlo a jeho 5 motorů Jumo 211 F bylo schopno vytvořit startovní výkon téměř 7000 HP, což stačilo pro vlek jednoho plně naloženého bezmotorového Giganta, nebo dvou Gotha Go 242.
Poprvé chtěli Němci "Zwillinga" použít pro plánované obsazení Malty. V zimě 1942-43 se pak zúčastnil zásobování obklíčené VI. armády u Stalingradu, posléze u tzv. druhého Stalingradu - kubáňského předmostí, především pro evakuační úkoly. Jiné "Zwillingy" byly rozmístěny ve Francii a pak použity v bitvě u Cassina.
Podle všech záznamů letoun splnil svou funkci a byl dostatečně ovladatelný a spolehlivý.
výroba He 111 Z nemohla být plýtváním materiálu, protože jich bylo vyrobeno jen 10. Němci byli známí svou úsporností a účelovostí a výroba He 111 Z měla svůj důvod. O co šlo:
Němci potřebovali dopravovat ohromné zásoby techniky a vojáků do Středomoří, do Afriky, ale hlavně na východní frontu. Těžký kluzák Me 321 "Gigant" byl pro takovou přepravu vhodný, ale jeho startovací (plně naložený) hmotnost byla tak ohromná, že pro něj Luftwaffe neměla tahač s požadovaným startovním výkonem. Generála Udeta napadlo r. 1941 při prohlídce Heinkelových výrobních hal, že by snad bylo možno spojit dva He 111 H-6 a vytvořit dvojče. K realizaci došlo a jeho 5 motorů Jumo 211 F bylo schopno vytvořit startovní výkon téměř 7000 HP, což stačilo pro vlek jednoho plně naloženého bezmotorového Giganta, nebo dvou Gotha Go 242.
Poprvé chtěli Němci "Zwillinga" použít pro plánované obsazení Malty. V zimě 1942-43 se pak zúčastnil zásobování obklíčené VI. armády u Stalingradu, posléze u tzv. druhého Stalingradu - kubáňského předmostí, především pro evakuační úkoly. Jiné "Zwillingy" byly rozmístěny ve Francii a pak použity v bitvě u Cassina.
Podle všech záznamů letoun splnil svou funkci a byl dostatečně ovladatelný a spolehlivý.
no mě přijde že plýtvání zdroji byl hlavně Gigant
btw používalo se tohle na něco jinýho než na tahání gigantu?
Není známo, že Zwilling se používal na něco jiného, než na tahání těžkých kluzáků. Rozhodně se nepoužíval na bombardování. Ono by to i šlo, ale byl by to mnohem snadnější cíl pro PLD.
Nemyslím si, že Gigant, ať už kluzák Me 321 či šestimotorák Me 323, byly plýtváním materiálu. Musíš si uvědomit, že Němci přinejmenším do podzimu 1942 vedli útočnou válku a ta se bez invazních kluzáků (viz Norsko, Kréta) neobešla. A těžké kluzáky by měly při plánování dalších operací své místo. Podívej se na spojeneckou invazi do Normandie. Tam se používaly i těžké Hamilcary! A jejich výroba jistě nebyla plýtváním materiálu! Němci přece nemohli vědět, že ve válce prohrají, dělali vše, aby ji vyhráli. A Giganty, ať už motorové nebo kluzáky, se využívaly i při evakuačních akcích při stahování vojsk, což u Němců bylo zvláště od jara/léta 1943 vcelku běžné.
Při stahování Afrika Korpsu počátkem května 1943 z Tuniska pendlovaly motorové Giganty mezi Bonským výběžkem v Tunisku a Sicílií. Byly plně napěchované vojskem (snad přes 300 nebo i více, dokonce v náběžných hranách byli natlačeni vojáci). Plahočily se hlemýždím tempem pár metrů nad mořem a byly celkem bezbranné. Stačila jedna či dvě spojenecké stíhačky a Gigant šel do vln.
Němci dokonce v roce 1941 provedli výsadkové manévry za hromadného využití kluzáků. Výsadková operace byla vedena z oblasti severně od Nisy v Dolním Slezsku. Přistávaly v Protektorátě jižně od Bruntálu v Nízkém Jeseníku. Němci si ověřili záložní (válečnou) variantu, o které uvažovali v případě, že se jim "nevyvede Mnichov" - nebyly by tedy odstoupeny Sudety s pohraničními pevnostmi a ČSR by museli dobývat. Pomocí kluzáků by se pak dostali do týla těchto pevností a vnitrozemí Moravy. Provedené manévry na podzim 1941 skončily údajně s vynikajícími výsledky. No, problém je ale v tom, že československé operační plány s takovou možností Němců počítaly, a tak byl od poloviny 30. let na střední Moravě soustředěn velký počet vojsk a posádek (Olomouc, Přerov, Hranice, Lipník, Vyškov, Brno ad.).
btw používalo se tohle na něco jinýho než na tahání gigantu?
Není známo, že Zwilling se používal na něco jiného, než na tahání těžkých kluzáků. Rozhodně se nepoužíval na bombardování. Ono by to i šlo, ale byl by to mnohem snadnější cíl pro PLD.
Nemyslím si, že Gigant, ať už kluzák Me 321 či šestimotorák Me 323, byly plýtváním materiálu. Musíš si uvědomit, že Němci přinejmenším do podzimu 1942 vedli útočnou válku a ta se bez invazních kluzáků (viz Norsko, Kréta) neobešla. A těžké kluzáky by měly při plánování dalších operací své místo. Podívej se na spojeneckou invazi do Normandie. Tam se používaly i těžké Hamilcary! A jejich výroba jistě nebyla plýtváním materiálu! Němci přece nemohli vědět, že ve válce prohrají, dělali vše, aby ji vyhráli. A Giganty, ať už motorové nebo kluzáky, se využívaly i při evakuačních akcích při stahování vojsk, což u Němců bylo zvláště od jara/léta 1943 vcelku běžné.
Při stahování Afrika Korpsu počátkem května 1943 z Tuniska pendlovaly motorové Giganty mezi Bonským výběžkem v Tunisku a Sicílií. Byly plně napěchované vojskem (snad přes 300 nebo i více, dokonce v náběžných hranách byli natlačeni vojáci). Plahočily se hlemýždím tempem pár metrů nad mořem a byly celkem bezbranné. Stačila jedna či dvě spojenecké stíhačky a Gigant šel do vln.
Němci dokonce v roce 1941 provedli výsadkové manévry za hromadného využití kluzáků. Výsadková operace byla vedena z oblasti severně od Nisy v Dolním Slezsku. Přistávaly v Protektorátě jižně od Bruntálu v Nízkém Jeseníku. Němci si ověřili záložní (válečnou) variantu, o které uvažovali v případě, že se jim "nevyvede Mnichov" - nebyly by tedy odstoupeny Sudety s pohraničními pevnostmi a ČSR by museli dobývat. Pomocí kluzáků by se pak dostali do týla těchto pevností a vnitrozemí Moravy. Provedené manévry na podzim 1941 skončily údajně s vynikajícími výsledky. No, problém je ale v tom, že československé operační plány s takovou možností Němců počítaly, a tak byl od poloviny 30. let na střední Moravě soustředěn velký počet vojsk a posádek (Olomouc, Přerov, Hranice, Lipník, Vyškov, Brno ad.).
Re: Heinkel He 111Z "Zwilling"
Takže obojí bylo jen na epizodní událost a zde se projevila velká zranitelnost.