V roce 1992 čekal na vedení armády nelehký úkol - vypořádat nároky Česka a Slovenska na zajištění obrany. V rámci dělení ozbrojených sil bylo nutné přesunout ohromné množství výzbroje a vyřešit i sporné otázky. Přesto se to povedlo za jeden rok.
K prvnímu lednu 1993 neskončila jen existence federace, ale také Československé armády. Oba státy se musely vzájemně vypořádat s dělením výzbroje i vojáků a archivů zpravodajských složek.
Nejvíce sporů se pak vedle slovenských nároků na finanční kompenzace staly právě materiály zpravodajců a historické sbírky.
"Z české strany zaznívaly také nároky, že by se měl majetek dělit v poměru 2,5 až 3:1, ze té slovenské vzešly návrhy na kompenzaci toho, co bylo investováno v západní části bývalých vojenských okruhů," připomíná ředitel slovenského Vojenského historického ústavu Miloslav Čaplovič.
Rada obrany státu nakonec v září 1992 rozhodla, že se movitý majetek ozbrojených sil rozdělí v poměru 2:1.
"A to s ohledem na kvantitativní i kvalitativní ukazatele a cenovou hodnotu armádního majetku (podle odhadu 418 miliard korun) s přihlédnutím k rozloze a počtu obyvatel obou republik," jak uvádí autoři publikace Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009).
Velikost armády výrazně klesala už po pádu komunismu, a to v rámci Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990. Před zredukováním svých počtů měla kolem 210 tisíc vojáků, stavy se v roce 1992 snížily na 159 152 osob, a to díky změnám v povinné vojenské službě i propouštění. S ohledem na smlouvu muselo vedení resortu obrany také nechat zlikvidovat několik tisíc kusů techniky.
Česká armáda roku 1993
117 838 vojáků
957 bojových tanků
1367 obrněných vozidel
767 dělostřeleckých systémů
230 bojových letounů
50 bitevních vrtulníků
Pokračování zde:
Kód: Vybrat vše
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59014350-20-let-ceska-rozdeleni-armada-federace